Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecko vypovědělo dohodu s Řeckem o vracení migrantů. Důvodem je azyl pro uprchlé vojáky

Turecko vypovědělo dohodu s Řeckem o vracení migrantů. Důvodem je azyl pro uprchlé vojáky

Turecko vypovědělo dvoustrannou readmisní dohodu s Řeckem. Informoval o tom dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Na základě dohody mohlo Řecko zpět do Turecka vracet migranty, kterým neudělilo azyl. Vypovězení dohody nemá vliv na platnost významnější dohody o vracení migrantů mezi Tureckem a Evropskou unií.

Důvodem vypovězení dohody je propuštění osmi tureckých vojáků, kteří předloni v červenci po pokusu o státní převrat uprchli do Řecka. Ankara se marně domáhala vydání vojáků, kteří se podle ní podíleli na pokusu o puč.

"V tuto chvíli jsme readmisní dohodu ukončili," oznámil dnes šéf turecké diplomacie, kterého citovala agentura Anadolu. Vypovězení dohody ale nemá vliv na podobnou dohodu mezi Tureckem a Evropskou unií z března roku 2016, týkající se řeckých ostrovů v Egejském moři. "Ta je nadále v platnosti," poznamenal Çavuşoglu.

Řecko a jeho soudy vydání tureckých vojáků zamítly s tím, že by jim v Turecku nebyl zajištěn spravedlivý soud a hrozilo by jim mučení či smrt. V pondělí soud v Aténách propustil poslední čtyři z osmi zadržovaných vojáků, kteří se po zmařeném puči v červenci 2016 dostali do Řecka vrtulníkem a v zemi zažádali o azyl. Jednomu z nich už soud azyl přiznal, dalších sedm na rozhodnutí teprve čeká.

Migrace

Od pokusu o převrat uprchlo z Turecka mnoho vojáků, zejména do Evropy. Ankara totiž začala provádět rozsáhlé čistky, během nichž přišlo o práci či bylo propuštěno z úřadu přes 100.000 lidí, včetně soudců, prokurátorů, policistů nebo učitelů. Režim je viní z příslušnosti k hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, které označuje za teroristickou organizaci.

Bilaterální dohoda Turecka s Řeckem upravuje zpětné přijímání uprchlíků, kteří v Řecku nedostanou azyl. Dohoda však byla naplňována velmi klopotně. Od roku 2016 Turecko podle řeckých údajů na jejím základě přijalo zpátky přes 1200 uprchlíků, z toho letos pouze pět.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1