Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Umělci chtějí vytvořit novou image EU. Nechceme, aby byla vnímána jako byrokracie bez tváře, tvrdí

Umělci chtějí vytvořit novou image EU. Nechceme, aby byla vnímána jako byrokracie bez tváře, tvrdí

Jak docílit, aby byla Evropská unie doceňována jejími občany a vnímána jako pozitivní síla, spíše než jako byrokracie bez tváře? Takovou otázku formulovali v březnu německý fotograf Wolfgang Tillmans a vyzvali umělce k předložení nápadů na vytvoření nové image EU.

Od čtvrtka do neděle bude německo-nizozemská dvojice na akci nazvané Eurolab hostit kolem 30 umělců, kteří přišli s nejzajímavějšími návrhy. Jeden z organizátorů Yoeri Albrecht označil setkání za „jakousi jam session, kde si nejlepší kulturní mozky v Evropě budou pohrávat a pracovat s konceptem Evropy“.

Tillmans a Koolhaas dostali během jara přes 400 podnětů od lidí ze 43 států. Z Německa přišel nápad na unisex bundu, která by zároveň fungovala jako lístek na hromadnou dopravu kdekoli v Evropě, z Maďarska návrh na novou hymnu EU. Desítky umělců poslaly náčrty nových vlajek EU nebo eurových bankovek a mincí.

Tillmans ale podotýká, že hlavním cílem Eurolabu není vytvořit nějaký pozitivní symbol, píseň či gesto. „Je to o hlubším porozumění způsobu, jakým fungují dezinformace kolem EU, a toho, jak lze odpovědět na nacionalismus,“ řekl. Už v březnu při spuštění projektu prohlásil, že „lidé, kteří oceňují úspěchy EU a demokracie obecně, se musí projevit pozitivním, dopředu hledícím a nedefenzivním způsobem“.

Společně s fotografem Tillmansem a architektem Koolhaasem povede čtyřdenní setkání v Amsterodamu ještě historik architektury Stephan Petermann. Všichni tři muži jsou hlasitými zastánci jednotné Evropy. Koolhaas už v roce 2001 spustil dlouhodobý projekt s názvem The Image of Europe, jehož součástí byla alternativní vlajka EU po vzoru čárových kódů z roku 2004.

Tillmans, který vyrůstal v Západním Německu a studoval v Anglii, zase v roce 2016 vstoupil do debaty před referendem o brexitu sérií plakátů propagujících členství v Unii. „Uvědomil jsem si, že je tady naléhavá potřeba bránit to, co mi bylo dopřáno a za co předchozí generace bojovaly. Cítím, že je to moje občanská povinnost,“ řekl Tillmans NYT.

Organizátoři Eurolabu chtějí zlepšit "informování o výhodách spolupráce a přátelství mezi lidmi a národy". Podle Koolhaase nebude na konci jediný vítězný návrh, ale širší škála konceptů, které by mohly být použity. Pro Tillmanse bude projekt úspěšný až tehdy, když cíle Evropské unie lidé „vezmou za své“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1