Články odjinud

Unijní misi na záchranu migrantů hrozí konec. Tragédií ve Středomoří může přibývat

Unijní misi na záchranu migrantů hrozí konec. Tragédií ve Středomoří může přibývat

Spory unijních zemí o zachraňování migrantů ve Středozemním moři se znovu vyhrocují. Poté, co Itálie začala bránit vyloďování migrantů v jejích přístavech, Německo včera oznámilo, že dočasně pozastavuje účast na námořní operaci Sophia spuštěné v roce 2015. Unijní mise, která ve Středozemním moři bojuje proti pašerákům lidí a zároveň pomáhá zachraňovat migranty v nouzi, se tak ocitá v ohrožení. Její konec, který nevylučují ani unijní zdroje, však může vést k dalším tragédiím ve Středomoří. Lodě unijní operace jsou totiž jedny z posledních, které kvůli zpřísnění migrační politiky Itálie či Malty v oblasti ještě působí.

Rozhodnutí stáhnout se z operace Sophia včera oznámil generální inspektor bundeswehru Eberhard Zorn. Německá fregata Ausburg, která byla nasazena ve Středozemním moři poblíž libyjských břehů, se podle Zorna začátkem února vrátí do Německa, namísto ní ale Berlín jinou loď nepošle. Německo tak reaguje na dlouhodobé spory unijních zemí ohledně přijímání migrantů zachráněných ve Středomoří, kvůli kterým podle Berlína pozbývá operace Sophia smysl.

Itálie, která v minulých letech čelila velkému náporu migrantů, začala s nástupem vlády Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Ligy lodím zachraňujícím migranty uzavírat své přístavy. Řím si navíc stěžuje na fungování námořní operce – podle Itálie je nepřípustné, aby všichni zachránění migranti končili v italských přístavech, měli by se proto vozit i do zemí jako Francie, Španělsko, Řecko nebo Malta.

Podle Německa se tyto spory podepisují na fungování celé mise Sophia. Fregata Ausburg totiž musí operovat daleko od libyjských břehů, nemůže proto shromažďovat informace o pašerácích a rozbíjet jejich sítě. Berlín tak misi považuje za zbytečnou a rozhodl se přikročit k dramatickému kroku loď z operace stáhnout, symbolicky zde ale zůstane deset německých vojáků, kteří v současnosti pracují na ústředí mise Sophia.

Na rozhodnutí Německa dnes s ledovým klidem reagoval italský ministr vnitra a šéf Ligy Matteo Salvini, který razí politiku budující „pevnost Evropa“ už od nástupu do funkce. „Pokud se z operace někdo stahuje, pro nás to určitě není žádný problém,“ uvedl s tím, že není možné migranty vozit pouze do přístavů v Itálii. Pokud se pravidla nezmění a unijní lodě s migranty nebudou kotvit i v dalších státech jižní Evropy, měla by být podle Salviniho mise zrušena.

„Poté, co vláda Mattea Renziho podepsala tuto geniální dohodu, jsou všichni migranti zachránění námořní operací Sophia vyloďování výlučně v Itálii,“ řekl Salvini rádiu Anch‘io a dodal, že neví, co za to bývalý italský premiér dostal na oplátku, pravidla se ale musí změnit. Operace, jejíž mandát byl v prosinci prodloužen a má vypršet koncem března, se však může brzy ocitnout v ohrožení.

Ukončení mise může vést k dalším tragédiím

Že by mise zahájená v roce 2015 v důsledku migrační krize mohla být ukončena, potvrzují také unijní zdroje. Otázkou však je, zda by si tím Itálie pomohla. „Operace Sophia přenesla do Středozemního moře celou Evropu, ještě do roku 2015 ale Itálie byla sama … Pokud dnes Itálie, kde se nachází velitelství operace, už Sophii nechce, jsme připraveni ji ukončit,“ tvrdí zdroj blízký šéfce unijní diplomacie Federice Mogheriniové podle agentury ANSA.

Ukončení operace EUNAVFOR MED, která byla pojmenována Sophie podle somálské holčičky narozené na německé fregatě, by se tak stalo dalším zhmotněním vyhrocených sporů v Evropě. Za tři roky svého fungování přitom zachránila život 50 tisícům migrantům a významně se podílela i na rozbíjení pašeráckých sítí – podle bundeswehru přispěla k zatčení 140 osob podezřelých z obchodování s lidmi a zničení 400 pašeráckých lodí.

Přestože se hovoří o ukončení unijní operace ve Středomoří, nelze říct, že by příčiny jejího zrodu zcela vymizely. Sophia vznikla jako reakce na tragickou událost z dubna 2015, kdy ve Středomoří tragicky zahnulo na 800 migrantů. Běženci však na cestě do Evropy přicházejí o život i dnes – důkazem smutné reality se stal minulý víkend. Během dvou velkých neštěstí ve Středozemí zemřelo 170 migrantů – přes 50 lidí přišlo o život na cestě mezi Marokem a Španělskem, dalších 117 lidí na nafukovacím člunu se pak ztratilo po vyplutí od libyjských břehů.

Infografika: strach z migraceInfografika: strach z migraceautor: info.cz

Mezitím se však dalších 47 migrantů podařilo ve Středozemním moři zachránit. V sobotu se dostali na palubu lodi německé nevládní organizace Sea Watch, která musela (jako obvykle) řešit problém, kde by mohla zakotvit. Lodě nevládních organizací jsou totiž italské vládě trnem v oku, Salvini tak německé organizaci rychle vzkázal, že „může zapomenout na to, že přistane v Itálii“ a vyzval loď, ať udělá velkou otočku a odveze migranty do Hamburku.

Právě Sea Watch je přitom jednou z posledních lodí, které ve Středozemním moři pomáhá migrantům před utonutím. Jak upozorňuje ředitelka Sdružení pro Integraci a migraci Magda Faltová, z oblasti se kvůli ostré politice některých unijních zemí už řada organizací včetně Lékařů bez hranic stáhla nebo své mise pozastavila. Případné zrušení unijní mise Sophia by se tak podepsalo na dalším zhoršení situace a mohlo by vést k novým tragédiím ve Středozemním moři.

„V tuto chvíli tam nepůsobí už téměř žádná jiná plavidla humanitárních organizací – jsou tam dvě nebo tři lodě, které navíc fungují s velkými problémy. Operace Sophia je tedy jedna z posledních aktivit směřujících k tomu, aby byli lidé ve Středozemním moři zachraňováni. Z tohoto důvodu vnímám možnost jejího zrušení velmi negativně,“ říká pro INFO.CZ Faltová.

Migrace klesá, napětí zůstává

Není to však poprvé, co je otázka zrušení mise Sophia na stole. Operace přežila vlastní smrt už koncem léta, kdy o její budoucnosti jednali unijní ministři obrany na neformálním setkání ve Vídni. Ministři zde reagovali na hrozby Itálie, že lodím unijní mise uzavřou své přístavy, drtivou podporou pokračování operace Sophia však Řím nakonec uzemnili.

Při té příležitosti Mogheriniová připomněla, že hlavním úkolem operace Sophia je boj proti pašerákům. Zdůraznila také, že ze všech migrantů, kteří byli od roku 2015 zachráněni ve Středozemním moři, jich na palubě lodí mise Sophia dorazilo do Evropy jen necelých deset procent. Operace však významnou měrou přispěla také ke snížení počtu nově příchozích do Evropy – podle šéfky unijní diplomacie počet migrantů plujících ze severní Afriky do Evropy od zahájení činnosti mise klesnul o 80 procent.

Přestože počet lidí připlouvajících k evropským břehům v posledních měsících výrazně poklesnul, příkop mezi unijními zeměmi způsobený migrační krizí nezmizel. Vztahy zůstávají napjaté dodnes, což dokazují i slovní přestřelky italských politiků s některými západoevropskými zeměmi v čele s Francií a Německem.

Podle agentury Frontex loni počet neregulérních migrantů překračujících vnější hranici EU v porovnání s rokem 2017 klesl o čtvrtinu na 150 tisíc, což je nejméně za pět let. Itálie přitom zaznamenala nejnižší počet příchodů od roku 2012 – v roce 2018 to bylo zhruba 23 tisíc, což je v porovnání s víc než milionem lidí v roce 2015 enormní pokles. Tlak se však přesunul na Španělsko, kam nyní přichází nejvíc lidí.

Aktuální čísla naznačující uklidňování migrační situace dnes přinesl také německý ministr vnitra Horst Seehofer. Ta ukazují, že o azyl v Německu loni požádalo 185 853 lidí, což je o 16,5 procenta méně než v roce 2017. Podle Seehofera jsou čísla, že se migraci daří usměrňovat. Další pokles přitom Evropa – i díky počasí – zaznamenává v posledních měsících, podle Faltové však nelze říct, že by byla situace na nejlepší cestě.

„Dochází k určitému poklesu nově příchozích. Souvisí to s ročním obdobím i situací v Libyi, nicméně se nelze domnívat, že by došlo k nějakému dlouhodobému řešení – většina z nich jsou ad hoc, což je dobře vidět na posledních případech záchrany lidí, kdy je velmi složité najít zemi, která by je přijala, přestože to je závazek vyplývající z mezinárodního námořního práva. Nejsou zde žádné dlouhodobější dohody, kdy by se státy EU dohodly alespoň na půlročním kalendáři, které země budou migranty přijímat. Současnou situaci tedy navzdory klesajícím číslům nevidím nijak pozitivně, ale je pravdou, že čísla jsou zpět na hodnotách před rokem 2015,“ říká Faltová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud