V Bruselu se schyluje k velkému střetu. Macron v noci zkusí vzít Němcům vítr z plachet | info.cz

Články odjinud

V Bruselu se schyluje k velkému střetu. Macron v noci zkusí vzít Němcům vítr z plachet

Mimořádně důležitý a pravděpodobně velice bouřlivý. Takový bude summit unijních lídrů, který se uskuteční dnes a zítra v Bruselu. Hlavním úkolem prezidentů a premiérů bude vybrat po nedávných volbách do europarlamentu šéfa nové Evropské komise a nástupce po Jeanu-Claudovi Junckerovi. Nedokážou se ale shodnout ani na tom, jak by tento výběr měl probíhat. Co se bude dít, pokud rozpory nepřekonají?

Křeslo v čele Evropské komise a Evropské rady, post vysokého představitele pro zahraniční politiku a následně třeba i vedení Evropské centrální banky – to vše je potřeba po nedávných volbách znovu obsadit. Šéf unijních summitů Donald Tusk chce mít jasno ještě tento týden, ale vůbec není jisté, že se jeho přání vyplní. Ve skutečnosti jde totiž o celou soustavu dohod a „handlů“ mezi zástupci klíčových států.

Hlavní problém výběru nového šéfa Komise představují protichůdné pozice dvou nejsilnějších unijní zemí – Německa a Francie. Zatímco Berlín trvá na dodržování principu takzvaných spitzenkandidátů, podle kterého by se šéfem Komise měl stát lídr kandidátky vítězné frakce ve volbách do Evropského parlamentu, Paříž je razantně proti. Pokud by byl princip dodržen, stane se Junckerovým nástupcem Němec Manfred Weber, jehož lidovecká frakce ve volbách získala nejvíc mandátů, a to Francie rozhodně nechce.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona má v čele Komise stát někdo úplně jiný – kandidát „zkušený a věrohodný“, jako je bývalý francouzský politik a nynější vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier. Ve hře jsou však i další jména – například lídr socialistické frakce v europarlamentu a jeho místopředseda Frans Timmermans, eurokomisařka pro hospodářskou soutěž a Margrethe Vestagerová známá pro nekompromisní postoj vůči nadnárodním koncernům v čele s Googlem nebo bývalá bulharská eurokomisařka pro rozpočet Kristalina Georgieva, která je dnes prezidentkou Světové banky.

Do hry o post šéfa Komise se však promítají i další faktory, jako je geografické rozložení EU nebo snaha zajistit rovné zastoupení mužů a žen. Jak upozorňuje server EurActiv.com, je velice pravděpodobné, že pokud Francie bude vetovat Webera, Německo udělá to samé v případě Barniera. Pak by některým kritériím mohla vyhovovat právě Vestagerová z Dánska, která však má jednu velkou nevýhodu – nepochází ze země eurozóny.

V diskusích o obsazení postu předsedy Komise jsou slyšet i země Visegrádské čtyřky – Česka, Slovenska, Polska a Rakouska, které princip spitzenkandidátů také odmítají. „Myslíme si, že by tam měla být nějaká osoba, která vnímá zájmy veškerých členských států, i tento region,“ prohlásil včera premiér Andrej Babiš podle ČTK s tím, že žádné konkrétní jméno středoevropské státy oproti původním očekáváním nemají.

Jak pro INFO.CZ podotýká odborník na EU z Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek, odhadnout ideálního kandidáta pro V4 je složité. Není totiž jasné, co od šéfa Komise vlastně chce. „Na jednu stranu by státy Visegrádu chtěly někoho, kdo bude bojovat za zájmy visegrádské skupiny, ale na druhou stranu volají po úředníkovi, který nebude politický. A to je tak trochu v rozporu,“ říká analytik. Podle EurActivu by však favoritkou V4 mohla být již zmíněná Bulharka Kristalina Georgieva.

Vzhledem k protichůdným postojům se tak dá čekat, že debata o vrcholných unijních postech bude extrémně komplikovaná a unijní lídři si u vyjednávacího stolu mohou posedět do brzkých ranních hodin. „Myslím, že to bude velice bouřlivá debata, i vzhledem k tomu, jak moc se o tom mluví. Na tom je vidět, že shoda skutečně neexistuje,“ říká Mocek s tím, že už v roce 2014 bylo jednání o novém šéfovi Komise velice dlouhé. A to tehdejší situace nebyla tak komplikovaná jako dnes.

Hraje se o hodně. Jak pro EurActiv.com varuje zdroj zástupce lidovecké frakce, pokud by měl být vybrán někdo mimo vedoucí kandidáty, kteří projevili o křeslo šéfa Evropské komise zájem už před volbami do Evropského parlamentu, byl by to „velký hazard, zdroj velké nejistoty a riziko pro vyvolání institucionální krize“.

Jméno nového předsedy eurokomisařů má být podle unijních diplomatů známo nejpozději do 2. července, tedy do první schůze Evropského parlamentu v novém složení, kde poslanci zvolí svého nového předsedu a nástupce Itala Antonia Tajaniho.

A co se tedy dá čekat, pokud unijní lídři dnes ani zítra neuspějí? Zbývaly by jim necelé dva týdny na nalezení kompromisu. Podle Mocka by se v takovém případě mimořádný unijní summit uskutečnil až na poslední chvíli, tedy těsně před 2. červencem, aby měli diplomaté čas nové setkání předpřipravit. „Zároveň je ale eminentním zájmem všech, aby se na tom shodli co nejdřív, protože na jmenování šéfa je pak navázáno obsazování křesel eurokomisařů,“ varuje analytik s tím, že Evropskou unii čekají vážné výzvy – v první řadě brexit. K odchodu Británie z EU má dojít 31. října – tedy ve stejný den, kdy současné Komisi končí mandát.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud