V eurovolbách slavil, minulý týden ale narazil. Jaký bude osud Farage a Brexit Party? | info.cz

Články odjinud

V eurovolbách slavil, minulý týden ale narazil. Jaký bude osud Farage a Brexit Party?

Volby do Evropského parlamentu vynesly Stranu pro brexit Nigela Farage na politický vrchol. Hlasování, kterého se Britové původně neměli vůbec účastnit, Farageova strana drtivě vyhrála a zatímco vládní konzervativci nedosáhli ani na deset procent, Brexit Party obdržela skoro třetinu odevzdaných hlasů. Sebevědomí, které nabral v evropských volbách, však Farageovi srazily doplňovací volby ve východoanglickém městě Peterborough, které se konaly minulý týden. Strana pro brexit navzdory očekávání nezvítězila a Farage ještě před vyhlášením výsledků zmizel zadním vchodem. Jaké jsou vyhlídky jeho brexitové partaje?

Po drtivém vítězství v evropských volbách jen málokdo pochyboval o tom, že v Peterborough Brexit Party vyhraje. Ty se konaly minulý čtvrtek poté, co tamní labouristická poslankyně skončila kvůli tomu, že lhala policii ohledně pokuty za rychlou jízdu. Navzdory skandálu ale labouristé vyhráli.

Výhra labouristů sice byla velmi těsná – kandidátka Lisa Forbesová získala jen o 683 hlasů víc než zástupce Farageovy strany – přesto je to pro Brexit Party rána, která o náladách v britské společnosti leccos vypovídá. Výsledek je pro Farage o to zdrcující, že ve městě Peterborough v referendu před třemi lety hlasovalo pro brexit přes 60 procent obyvatel.

„Neschopnost Brexit party chopit se Peterborough a získat tak prvního poslance ve Westminsteru nepochybně zpomaluje pokrok Farageovy strany. Popírá iluzi, že Farage je nezastavitelná síla – stále tak zůstává velmi nepopulárním politikem, který je menšinou voličů milován, ostatními je ale nenáviděn,“ komentuje volby ředitel britského Institute for Public Policy Research (IPPR) a komentátor deníku The Guardian Tom Kibasi.

Sám Farage, který se údajně vytratil ještě před oficiálním vyhlášením výsledků, volby v Peterborough následně označil za úspěch. To je s ohledem na krátkou existenci jeho strany jistě pravda, nicméně očekávání nenaplnil, a přestože v eurovolbách zvítězil, v pro-brexitovém obvodu na většinu dosáhnout nedokázal. Farage tak přišel o jedinečnou příležitost dostat do britského parlamentu prvního poslance, což pro něj bylo v mnoha ohledech důležitější, než křesla, která jeho strana dočasně získala v květnových evropských volbách.

Byly tedy evropské volby jen záchvěv, který se nebude opakovat? Jak pro INFO.CZ říká Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, budoucnost Brexit Party je dopředu těžké předpovídat. Farage i celá Brexit Party podle něj budou mít v příštích měsících velké obtíže získávat potřebný zájem veřejnosti. Pozornost na sebe totiž strhne hlavně jedna událost, a to volba nového vedení Konzervativní strany.

Do boje o křeslo po odcházející Therese Mayové se přihlásilo deset uchazečů včetně ministra zahraničí Jeremyho Hunta, exministra pro brexit Dominica Raaba nebo ministra vnitra Sajida Javida. Největší šance však britská média přisuzují bývalému šéfovi diplomacie Borisovi Johnsonovi. Vítěz stranického klání bude pochopitelně mít i premiérské ambice. „Pozornost se tedy vrátí k velkým stranám. A z tohoto hlediska je pro ně to, že – byť jen těsně – prohráli v doplňovacích volbách, naprosto tragický výsledek, protože promeškali jedno velké okno příležitosti, aby se na celostátní scéně chytili,“ popisuje Váška.

Britskou politickou scénou by mohly zatřást předčasné volby, ve kterých by za současných okolností měla Strana pro brexit šanci uspět. Na takový scénář však s velkou pravděpodobností zatím nedojde – museli by pro ně hlasovat sami Konzervativci a to se podle Vášky určitě nestane dřív než na podzim. Británie (ale i evropská sedmadvacítka) upíná pozornost hlavně k 31. říjnu, na kdy byl naposledy odložen termín odchodu Británie z EU. Co se k onomu dni stane je ale stále velkou neznámou – možný je odchod země bez dohody i další posun termínu.

Straně pro brexit navíc nenahrává ani fakt, že s létem startují parlamentní prázdniny, se kterými politický život v Británii v podstatě ustává. Na čas tak ochladne i téma brexitu, na kterém Farage získává cenné body u voličů. Podle Vášky se tak Brexit Party bude snažit udržet pozornost voličů vířením jiných a do určité míry i kontroverzních témat.

„V Brexit Party nemají celostátní základnu, síť místních organizací, které by jim umožnily vybudovat politiku zdola, nemají žádný program. Brexit Party je složená z lidí s nulovou politickou zkušeností a velmi často z pofidérních odpadlíků z Konzervativní strany. Čili kromě jednoho tématu dotáhnout brexit za každou cenu a čím dřív a tvrději, tím líp, vlastně nemají co jiného nabídnout. A k tomu, aby se na tom vystavěla velká politická dráha, to je málo,“ vysvětluje odborník.

Podle Vášky se tak osud a další fungování Strany pro Brexit rozsekne právě na výsledku hlasování o novém vedení Konzervativní strany – konkrétně na tom, jestli se strana v důsledku této volby rozštěpí, nebo ne. „Pokud se vedení ujme kandidát umírněného křídla, který principiálně odmítá tvrdý brexit a bude souhlasit s dalším odkladem termínu odchodu z EU, Konzervativní strana se může rozlomit a část euroskeptického pravicového křídla může odejít a vytvořit nějakou formu volební aliance se Stranou pro brexit,“ odhaduje jeden z možných scénářů.

Mohlo by se tedy stát, že by Strana pro brexit do sebe natáhla část Konzervativní strany – včetně viditelných, mediálně známých členů. To by pro Stranu pro brexit byla zřejmě jedna z mála šancí, jak se na celostátní scéně dlouhodobě etablovat. Pokud se totiž otázka brexitu vyřeší, Farageova strana přijde o hlavní důvod své existence „Pokud se ale brexit bude nadále odkládat nebo bude zvrácen, pořád zde bude frustrovaná polovina společnosti, která si přijde s ohledem na demokratický verdikt prvního referenda zrazená. V takovém případě bude Strana pro brexit přirozeným magnetem, který je bude přivádět na svou stranu,“ říká Váška, který je však podle svých slov ohledně budoucnosti Brexit Party v současné podobě skeptický. Události, které o osudu nového Farageova politického projektu napoví víc, se tak stane právě volba nástupce Theresy Mayové a jeho postoj k brexitové otázce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud