Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Evropě přijdou miliony tun jídla nazmar. Boj proti plýtvání musí být společný, říká ředitel Tesco

V Evropě přijdou miliony tun jídla nazmar. Boj proti plýtvání musí být společný, říká ředitel Tesco

Počet obyvatel planety se neustále zvyšuje, jídla ale naopak ubývá – kvůli nedostatku potravin je v současnosti v ohrožení přes 1,3 miliardy lidí; miliony tun jídla se však každoročně vyhodí. Jen v Evropské unii jde každý rok do koše 88 milionů tun potravin za 143 miliard eur. Problém plýtvání se proto stal globální prioritou, která se v posledních letech dostává do centra pozornosti neziskových organizací, jednotlivých vlád, ale i obchodníků. Tuny jídla se totiž vyhodí i během procesu jejich zpracování, než se potravina dostane na zákazníkův talíř. Jak plýtvání omezit? Jednotlivé sektory potravinového průmyslu od farmářů po maloobchodníky by měly víc spolupracovat, říká pro INFO.CZ Matt Simister ze společnosti Tesco.

V porovnání s ostatními globálními problémy se může plýtvání jídlem zdát jako marginálie, opak je ale pravdou. Jenom potraviny, které do koše vyhodí lidé v Evropě, by mohly nasytit až 200 milionů obyvatel planety, kteří mají naopak jídla nedostatek. Plýtvání však znamená také obrovskou zátěž pro životní prostředí – potravinový odpad je odpovědný za zhruba 8 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Na problém tak začaly upozorňovat neziskové organizace po celém světě a postupně se dostal i na stůl evropským úředníkům. Unijní balíček k oběhovému hospodářství počítá s tím, že by se do roku 2025 mělo plýtvání potravinami snížit o třetinu, do roku 2050 pak o polovinu. Problému si však všímají i obchodní řetězce, které se na plýtvání jídlem vysokou měrou také podílejí.

Jedním z nich se před lety stala i společnost Tesco, která si boj proti plýtvání jídlem vzala jako jednu ze svých priorit. Jak pro INFO.CZ říká generální ředitel Tesca pro střední Evropu Matt Simister, na nutnost omezit plýtvání je upozornili zákazníci i vlastní zaměstnanci, kterým tuny vyhazovaného ovoce, zeleniny, pečiva a dalších produktů přišlo jako obrovská škoda.

„Zákazníkům na omezení plýtvání potravin záleží. A uvědomili jsme si, že čím méně budeme plýtvat jídlem, tím víc bude ekonomicky udržitelný i náš byznys. Má to tedy smysl i pro nás a naše dodavatele,“ řekl Simister pro INFO.CZ u příležitosti konání mezinárodní konference o plýtvání potravinami ve střední Evropě, která se uskutečnila tento týden ve Varšavě.

Tesco začalo spolupracovat s potravinovými bankami a daruje jim neprodané jídlo, které by jinak muselo vyhodit. V Česku spolupráce Tesca s potravinovými bankami běží od roku 2013, neprodané jídlo tak zbytečně nekončí v koši, ale na talíři lidí v nouzi. K darování neprodaného jídla se začaly postupně přidávat i další obchodní řetězce – některé i díky novému zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, který obchodům s prodejní plochou větší než 400 m2 darování potravinových přebytků nařizuje.

„Spolupráce funguje velmi dobře. Většina řetězců se velmi snaží etablovat procesy na základě sepsané metodiky – některým to jde velmi snadno, jinde je to náročnější. Pro Tesco je to v tomto ohledu mnohem jednodušší, protože zavedení procesu darování již dávno proběhlo,“ vysvětluje pro INFO.CZ ředitelka Federace potravinových bank Veronika Láchová s tím, že právě Tesco je v darování potravin českým „lídrem“.

Infografika: plastyInfografika: plastyautor: INFO.CZ

Na nový zákon, který v Česku začal platit teprve v lednu, si potravinové banky pomalu zvykají. Stále ale přináší řadu problémů. Poté, co povinné dárcovství neprodaného jídla vstoupilo v platnost, se v potravinových bankách sešlo obrovské množství potravin, které nebyly schopné pojmout. V bankách totiž pracují lidé ve velmi omezeném počtu – často ve dvou nebo ve třech – a náhlý příval darovaného jídla šlo logisticky zvládnout jen stěží.

Potravinové banky tak musely přijmout další zaměstnance, což pro ně ale znamená další náklady. „Potravinové banky jsou samozřejmě rády za to, že mají více práce a více potravin pro své odběratele. Na druhou stranu více práce znamená větší finanční náročnost a dostatečná finanční podpora ze strany státu ani jiných donátorů bohužel není koncepčně zajištěna,“ komentuje nový zákon Láchová.

Podobné obavy však přicházejí také z Maďarska. Jak během konference uvedl zakladatel maďarské Potravinové banky Balász Cseh, zákon nakazující darování potravin není nutný a to, za čím na počátku stojí dobrý úmysl, může naopak přinést problémy.

„Princip dobrovolnosti je pro dárce mnohem víc motivující. Dárcovství jídla totiž probíhá i bez zákona, který by to nařizoval. Zadruhé vidíme velký limit na straně potravinových bank – pokud legislativa k darování jídla nějakým způsobem nutí, potravinové banky to vzhledem k vlastní omezené kapacitě nezvládají a potřebují větší finanční pomoc. Proto si myslíme, že takový zákon nepřinese pozitivní změny, ale bude mít spíš negativní efekt,“ tvrdí Cseh.

Zákazníky nepoučujeme, ale motivujeme

Zatímco v Česku nařizuje darování potravinových přebytků zákon, v okolních zemích zatím podobná úprava není. Rozdíly jsou však i v dalších ohledech – například v Česku je možné, aby jídlo, které už není vhodné pro lidskou spotřebu – udali v zoologických zahradách. V Polsku však takováto zelenina nebo ovoce místo u zvířat končí v koši. Na problém rozdílné legislativy a pravidel upozorňuje i Simister, podle kterého riziko vysokých pokut ze strany státu právě často vede k nechtěnému plýtvání.

Ani v Česku však darované potraviny včetně nápojů, luštěnin nebo rýže nemohou do všech zařízení, která by je možná uvítala, jako jsou například školy. „Bohužel většina potravin, které jdou z potravinových bank, nemůže být využita ve veřejném stravování, protože jsou po datu minimální trvanlivosti. Dalším důvodem je, že potraviny z bank musí být poskytovány zdarma, což v konceptu školního stravování také není zcela jednoduché. Školy tedy nejsou odběrateli potravinových bank, alespoň zatím. Mezi další patří hlavně terénní programy pro klienty i celé rodiny v nouzi nebo poradenská centra,“ říká Láchová.

Kromě darování potravin se Tesco snaží omezit plýtvání jídla i dalšími způsoby – od dodavatelů odebírá i sezónní ovoce a zeleninu nestandardních rozměrů a tvarů, které u zákazníků nebývají příliš populární a místo malé pokřivené hrušky tak raději sáhnou po rovnoměrné velké hrušce jako vystřižené z letáku. Díky nabídce produktů označovaných jako „Perfectly imperfect“, které si lidé mohou koupit za sníženou cenu, tak napomáhá omezovat hospodářský odpad. Právě výhodný prodej nelichotivě vypadající zeleniny a ovoce je také jeden z příkladů toho, jak se k boji proti plýtvání snaží motivovat i zákazníky.

„Maloobchodník nemůže zákazníkům kázat, že mají plýtvání s potravinami omezovat. Místo toho jdeme takovou cestou, že se lidem snažíme s omezováním plýtvání pomáhat – motivujeme je, aby nekupovali víc jídla, než jaké dokáží sníst. Díky tomu ušetří peníze a zároveň méně jídla vyhodí,“ vysvětluje Simister. Takovým příkladem je například zrušení akcí 1+1 zdarma, která právě vedla k tomu, že zákazník nakoupil větší množství jídla, které ale nestačil spotřebovat a vyhodil.

INFOGRAFIKA: české zemědělstvíINFOGRAFIKA: české zemědělstvíautor: INFO.CZ

Díky podobným iniciativám se společnosti Tesco skutečně daří tuny vyhozeného jídla redukovat – celkově se podařilo plýtvaní potravinami snížit z 54 012 tun v roce 2016/17 na 35 054 tun v roce 2017/18, což je v porovnání s loňskem o 30 procent méně. Navzdory veškeré snaze však tisíce tun stále končí v popelnicích.

„Podle mě je důvodem to, že je potravinový průmysl poměrně dislokovaný. Jednotlivé sektory potravinářského průmyslu jako farmáři, zpracovatelé potravin, maloobchodníci nebo kuchaři nejsou propojeny, jak by ve skutečnosti mohly. To je problém a myslím si, že pokud by potravinový průmysl vzájemně víc spolupracoval, problém by se ještě víc zmírnil,“ říká pro INFO.CZ ředitel Tesca pro Střední Evropu s tím, že pokud by spolu jednotlivé sektory víc komunikovaly, plýtvání by se výrazně omezilo.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1