V evropském parlamentu bude po brexitu o 46 křesel méně, rozhodli europoslanci | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V evropském parlamentu bude po brexitu o 46 křesel méně, rozhodli europoslanci

V evropském parlamentu bude po brexitu o 46 křesel méně, rozhodli europoslanci

Evropští poslanci dnes schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu po odchodu Británie. Místo současného počtu 751 mandátů se bude od příštího roku rozdělovat ve volbách 705 poslaneckých míst. Česko bude mít i nadále 21 křesel.

Britským zástupcům patří v současnosti v EP 73 křesel. Parlament dnes výraznou většinou 566 hlasů schválil návrh již dříve odsouhlasený Evropskou radou, podle něhož 46 křesel po brexitu zůstane prázdných. Zbylých 27 křesel patřících nyní Britům obsadí noví europoslanci ze 14 různých zemí, které současné rozdělení mandátů znevýhodňuje. Nejvíce posílí Francie a Španělsko, kterým přibude po pěti poslancích. O tři křesla si polepší Itálie a Nizozemsko, dva poslance navíc bude mít Irsko. Po jednom pak přibude Dánsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku.

Evropský parlament nesmí mít podle smlouvy o EU více než současných 751 poslanců. Křesla, která po odchodu britských poslanců zůstanou volná, mohou být podle dnes schválené úpravy k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.