Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V evropském parlamentu bude po brexitu o 46 křesel méně, rozhodli europoslanci

V evropském parlamentu bude po brexitu o 46 křesel méně, rozhodli europoslanci

Evropští poslanci dnes schválili snížení počtu křesel v Evropském parlamentu po odchodu Británie. Místo současného počtu 751 mandátů se bude od příštího roku rozdělovat ve volbách 705 poslaneckých míst. Česko bude mít i nadále 21 křesel.

Britským zástupcům patří v současnosti v EP 73 křesel. Parlament dnes výraznou většinou 566 hlasů schválil návrh již dříve odsouhlasený Evropskou radou, podle něhož 46 křesel po brexitu zůstane prázdných. Zbylých 27 křesel patřících nyní Britům obsadí noví europoslanci ze 14 různých zemí, které současné rozdělení mandátů znevýhodňuje. Nejvíce posílí Francie a Španělsko, kterým přibude po pěti poslancích. O tři křesla si polepší Itálie a Nizozemsko, dva poslance navíc bude mít Irsko. Po jednom pak přibude Dánsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku.

Evropský parlament nesmí mít podle smlouvy o EU více než současných 751 poslanců. Křesla, která po odchodu britských poslanců zůstanou volná, mohou být podle dnes schválené úpravy k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1