Články odjinud

V Německu, ale stále ne v bezpečí. Syrští uprchlíci návštěvou ambasády riskují i životy blízkých

V Německu, ale stále ne v bezpečí. Syrští uprchlíci návštěvou ambasády riskují i životy blízkých
Mnoho syrských uprchlíků v Německu řeší situaci, kdy jde o jejich bezpečí i o bezpečí jejich blízkých. Návštěva syrské ambasády, kam od určité chvíle musí pro cestovní doklad většina migrantů z blízkovýchodní země, je jednak nebezpečná a navíc až neúnosně drahá. Vláda Bašára Asada tak zprostředkovaně získává informace o těch, kdo před ní uprchli, a tečou k ní peníze z poplatků – mnohdy fakticky od německých daňových poplatníků. Podmínky pro uprchlíky jsou proto v Německu terčem silné kritiky.

Od roku 2014 přišly do Německa statisíce Syřanů, kteří kvůli válce a pronásledování ze strany prezidenta Bašára Asada opustili své domovy. Zatímco v prvních letech uprchlické vlny většina z nich dostávala uprchlický status, s postupem času jim úřady začaly udělovat takzvanou doplňkovou ochranu.

Například v roce 2015 byl uprchlický status udělen 99,7 % nově příchozích Syřanů, v loňském roce ho však získalo už jen asi 38 % z nich. Zbylých zhruba 62 procent mělo právě doplňkovou ochranu. Ta je pouze dočasná a pro běžence navíc znamená i to, že při snaze získat cestovní pas musejí spolupracovat s ambasádami zemí svého původu.

Zatímco člověk s přiděleným uprchlickým statusem získá takzvaný modrý pas, který mu nahrazuje cestovní doklad země, z níž utekl, lidé s udělenou doplňkovou ochranou na něj nárok nemají. O pas, se kterým mohou vycestovat za hranice, tak musejí požádat právě na ambasádě. V případě syrských běženců je však závislost na velvyslanectvích loajálních k vládě Bašára Asada především pro příbuzné obrovským rizikem. Lidskoprávní aktivisté v Německu považují takový přístup rovnou za nepřijatelný.

„Je to skandál,“ říká podle německé televize Deutsche Welle Jens-Martin Rode z Asociace německo-syrských asistenčních skupin. „V Německu máme asi 700 tisíc lidí, z nichž převážná většina uprchla před syrským režimem. Požadovat po nich, aby získávali pasy od syrské ambasády, je z mnoha důvodů neúnosné,“ dodává.

Infografika: strach z migrace

Zřejmě nejzávažnějším z těchto důvodů je strach z odvety proti příbuzným uprchlíků, kteří v Sýrii zůstali. Jak totiž zdůrazňuje Rode, syrská ambasáda úzce spolupracuje se syrskou tajnou policií, návštěva velvyslanectví tak pro rodiny mnohých Syřanů žijících v Německu může být nebezpečná. Riskují, že jejich rodinní příslušníci v Sýrii budou zatčeni nebo vydíráni, může jim však jít i o život.

Nebezpečí, kterému jsou Syřané návštěvou ambasády vystavováni, pro INFO.CZ potvrzuje i ředitelka českého Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. „Vzhledem k situaci v Sýrii to vidím jako velmi ohrožující. Konflikt pokračuje a to, že Asadův režim, ví, kde jsou, může rodinné příslušníky na místě ohrozit. Podle mě je to tedy problematická situace,“ říká pro INFO.CZ.

Faltová vysvětluje, jak úřady postupují podle české právní úpravy – vždy záleží na tom, z jakého důvodu byla doplňková ochrana udělena. Pokud ji získá člověk, který neutíká před válkou a represivním režimem, ale například z humanitárních důvodů, kontaktuje v případě žádosti o pas právě ambasádu. Pokud by pro ně ale návštěva velvyslanectví měla znamenat ohrožení, český stát má konat tak, aby je takovému ohrožení nevystavil.

„Mnoho našich klientů to v minulosti také akcentovalo a nechtěli kvůli tomu na ambasádu jít – to se týká i lidí z jiných zemí. My jsme se to většinou snažili řešit tak, že jsme ministerstvu vysvětlovali, proč mají naši klienti obavy, a v některých případech to zafungovalo a doklad jim vydaly české orgány,“ říká Faltová, podle které se o udělení náhradního pasu v Česku rozhoduje individuálně. To by měl být případ i syrských běženců.

„V případě situace v Sýrii to je podle mě závažný problém. Doplňkovou ochranu dostali i lidé, kteří byli v Sýrii ohroženi pronásledováním ze strany režimu a návštěvou ambasády mohou své rodinné příslušníky vystavovat nebezpečí. Porušování práv je na místě stále závažné. Pořád se objevují zprávy o tom, že lidé mizí, jsou posíláni do vězení nebo mučení.  

Ambasády chtějí za pasy až příliš

Z návštěvy syrské ambasády teď má obavy i Nouri ze Sýrie, který tři roky žije a studuje v Německu. „Mám strach – především proto, že jsem Kurd, a zadruhé, protože jsem se po vypuknutí revoluce účastnil demonstrací a stávek,“ svěřuje se pro DW Syřan, který byl pronásledován a několikrát zatčen.

Podoba pravidel je terčem kritiky hlavně ze strany Zelených. Ti navíc upozorňují na to, že poplatky za vydání pasu jsou příliš vysoké a peníze skrze ambasádu plynou Asadově vládě.

„Od začátku roku činí poplatky za vydání pasu 255 eur (6578 korun – pozn. redakce) bez ohledu na to, zda je dokument vydán na dva nebo šest let,“ říká pro DW Luise Amtsbergová, která se ve straně Zelených zabývá problematikou uprchlíků. „Ve srovnání s poplatky v evropských zemích to je hodně peněz,“ dodává.

Podle Rodeho to je však někdy i 800 eur a pracovníci ambasád za vydání dokumentů mnohdy požadují také úplatky. Lidskoprávní aktivista navíc upozorňuje, že pro mnohé Syřany v Německu je jediným zdrojem příjmů pomoc místních úřadů. V útrobách ambasád tak fakticky mizí právě peníze německých daňových poplatníků.

Podle Faltové je přitom taková suma, kterou musí Syřané vydat za pořízení pasu, pro běžence velká zátěž. „I když ti lidé pracují, všechny takovéto náklady jsou pro ně výrazné. Musíme si uvědomit, že nemají žádné úspory. Jsou to lidé, kteří přišli ve většině případů bez prostředků, a pokud pracují, jsou to nekvalifikované, málo placené pozice. Nějakou dobu navíc nesmí vůbec legálně pracovat, takže je to velký zásah,“ vysvětluje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018

Problém se však netýká jen Syřanů. Strach z návštěvy ambasády mají také lidé, kteří do Německa uprchli z Eritrey, kde čelí křesťané a rodiny uprchlíků rozsáhlým perzekucím. V této východoafrické zemi už déle než dvě dekády vládne diktátorský režim, který vězní a mučí své odpůrce. Velká část lidí, kteří přicházejí do Evropy, proto pochází právě odsud.

„Nikdy v životě do ambasády nevstoupím,“ říká eritrejský uprchlík Ibrahim. „Za vydání dokumentu požadují dvě procenta vašeho hrubého příjmu od doby, co jste utekli. Neuprchl jsem z Eritrey, abych pak dával své peníze diktátorskému režimu,“ dodává pro deník Tageszeitung.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud