V Německu žije rekordní počet lidí s migračními kořeny, tvoří skoro čtvrtinu obyvatel | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Německu žije rekordní počet lidí s migračními kořeny, tvoří skoro čtvrtinu obyvatel

V Německu žije rekordní počet lidí s migračními kořeny, tvoří skoro čtvrtinu obyvatel

Ve více než dvaaosmdesátimilionovém Německu loni žilo 19,3 milionu lidí s migračními kořeny, což proti předchozímu roku představuje nárůst o 4,4 procenta. Uvedl to dnes německý statistický úřad, podle něhož jde o dosud nejvyšší počet. Lidé s migračními kořeny tvoří 23,6 procenta všech obyvatel spolkové republiky.

Mezi osoby s migračními kořeny se řadí lidé, kteří se narodili s cizí státní příslušností, a lidé mající alespoň jednoho rodiče, který se narodil s cizí státní příslušností.

Z 19,3 milionu osob s migračními kořeny jich má 51 procent německé občanství, 49 procent nikoliv. Ještě v roce 2011 byl tento poměr 58 ku 42 procentům. Většina osob s migračními kořeny - 13,2 milionu - se do Německa sama přistěhovala.

Lidé s migračními kořeny mají nejčastěji vazbu na Turecko (2,8 milionu osob), Polsko (2,1 milionu), Rusko (1,4 milionu), Kazachstán (1,2 milionu) a Rumunsko (0,9 milionu).

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.