Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Válka o bankéře. Státy EU se snaží Británii před Brexitem připravit o tisíce klíčových finančníků

Válka o bankéře. Státy EU se snaží Británii před Brexitem připravit o tisíce klíčových finančníků

Hned několik členských států Evropské unie se snaží z Británie přilákat bankéře a finančníky prostřednictvím daňových prázdnin a dalších zásadních úlev a benefitů. Informuje o tom dnešní vydání deníku Financial Times. Většina zemí chápe blížící se Brexit jako příležitost, jak získat velmi kvalitní pracovní sílu, která se časem sama bohatě zaplatí.

Deník udělal průzkum mezi zeměmi a zjistil, že největší velkorysost projevuje Francie a Itálie. Pokud by do Francie přišel bankéř, který vydělá jeden milion eur ročně, díky daňovým úlevám by získal o 180.000 liber více než v Londýně. V Itálii je to dokonce 200.000 eur. To ovšem není všechno, kromě daňových prázdnin země nabízejí i snížení daňové sazby o polovinu či možnost nepočítat nemovitý majetek do daně pro bohaté, kterou některé země mají.

Ukazuje se, že podobná lákadla velmi dobře fungují, což je špatná zpráva pro Londýn. Investiční banka Goldman Sachs už začala přesouvat 60 procent svých bankéřů z Londýna do Milána, Frankfurtu a Paříže. Bank of America přesouvá své evropské sídlo do irského Dublinu a otevírá i další pobočku pro denní obchody v Paříži, kde najde pracovní místo až 1000 lidí.

Centrální banka Bank of England odhaduje, že londýnské City přijde kvůli Brexitu o zhruba 5000 pracovních míst ve finančních službách. Ian McCluskey ze společnosti PwC ovšem upozorňuje, že daňové úlevy nebudou trvat věčně. „Pokud se někdo přestěhuje nastálo, je pravděpodobné, že časem bude zdaněn jako normální občan,“ dodává. Tato doba je ovšem poměrně dlouhá, ve Francii přestanou daňové úlevy efektivně fungovat až po osmi letech trvalého pobytu.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1