Články odjinud

Varování pro zdánlivě neporazitelnou polskou vládu. Opozice je zpět na scéně a sílí

Varování pro zdánlivě neporazitelnou polskou vládu. Opozice je zpět na scéně a sílí

Přestože se polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) může dlouhodobě zdát neporazitelná, víkendové komunální volby ukázaly, že tomu tak úplně není. Byl to vůbec první podobný test za uplynulé tři roky. Strana Jaroslawa Kaczyńského sice zvítězila, ale s mnohem menším náskokem před opozicí, než experti očekávali.

Podle předběžných výsledků PiS získala 32,3 procenta – méně než bylo 37,6 procenta z posledních parlamentních voleb v roce 2015, ale na druhou stranu více než 26,9 procenta z posledních komunálních voleb v roce 2014. Opoziční Občanská platforma poměrně překvapivě udržela svůj výsledek z parlamentních voleb a získala teď 24,7 procenta odevzdaných hlasů.

Skutečný průšvih ovšem Kaczyńského strana zažila ve velkých městech, nepodařilo se jí totiž získat ani jedno. Rozdělení společnosti je tak ještě více patrné než před volbami. Velká města stojí proti poměrně chudému venkovu, který až na naprosté výjimky drtivě podporuje PiS. Nejtvrdší porážka pak vládní stranu potkala ve Varšavě, kde již v prvním kole zvítězil opoziční kandidát Rafal Trzaskowski. Znamenalo to ponižující porážku současného náměstka ministra spravedlnosti Patryka Jakiho.

Server Politico upozorňuje, že dvě hlavní protivládní strany (kromě Občanské platformy tam patří i Agrární strana) získaly dohromady 41 procent odevzdaných hlasů, což je o 10 procentních bodů více než Právo a spravedlnost.

Kaczyński se podobnou rétorikou ovšem nenechal vykolejit a výsledek hodnotil pozitivně. Přesto svoje straníky varoval, že je třeba se připravit hned na několik nadcházejících voleb. „Musíme pracovat, pracovat a znovu pracovat. Je to začátkem volební kampaně, která skončí až v květnu 2020,“ upozornil. Voliče čekají na jaře volby do Evropského parlamentu a už na podzim se v Polsku přidají i volby parlamentní.

Víkendové volby přinesly Kaczyńskému navíc velmi zdatného soupeře. Šéf Občanské platformy Grzegorz Schetyna dokázal, že zdrcující porážka jeho strany ve volbách v roce 2015 je zapomenuta. V Česku jej lze přirovnat například k šéfovi ODS Petru Fialovi. Ani Schetyna není nějak výrazně charismatický, ale podařilo se mu postavit poměrně efektivní opozici Kaczyńskému. Dosáhl toho především spojením s Moderní liberální stranou a s malou levicovou skupinou vedenou feministkou Barbarou Nowackou.

Polské volby rovněž ukázaly, že na tamní politické scéně existují v podstatě jen dva velké subjekty, malé strany se staly irelevantními. „Je to poměrně nejednoznačný výsledek. Obě strany jej nazývají vítězstvím,“ cituje Politico politologa Marka Migalského.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud