Roboti, kteří pracují i myslí za lidi. Otázky zdanění a pojištění robotů, i jejich etická a právní odpovědnost. Témata, která možná stále ještě znějí jako sci-fi, přesto o nich často slýcháme a téměř denně o nich diskutujeme také v Evropské unii. Je ale opravdu namístě se bát, že nám roboti začnou brát práci?
V souvislosti s rozšiřováním digitalizace, robotizace a nových technologií mluvíme o tzv. čtvrté průmyslové revoluci. Mnohem spíše než revolucí bych ale současný vývoj označila za evoluci. Evoluci, která je přirozená, nevyhnutelné a kterou se musíme naučit správně uchopit a využít. Nemůžeme ji zastavit a ani bychom se o to neměli pokoušet.
Jednou z oblastí nejvíce zasaženou postupující digitalizací je průmysl. Právě Česká republika, která je nejvíce průmyslovou zemí EU, nesmí tento vývoj zaspat. Český průmysl se podílí na naší celkové podnikové ekonomice více než 45 % a zaměstnává přes 1,5 milionu lidí. Konkurenceschopnost české ekonomiky závisí především na prosazování inovací na základě výzkumu a vývoje, na vzdělávání a kvalifikaci pracovních sil, na investicích do restrukturalizace a modernizace výrobních kapacit. Již dávno se ale nejedná jen o průmysl. Postupně se tyto principy dostávají i do menších podniků a hlavně oborů, které dříve stály mimo hlavní proud digitalizace – jako například prodej, finance, bankovnictví nebo administrativa.
