Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volby daly Orbánovi do rukou silné karty, jeho drtivé vítězství Bruselu zavaří. Co teď čekat?

Volby daly Orbánovi do rukou silné karty, jeho drtivé vítězství Bruselu zavaří. Co teď čekat?

Viktor Orbán – krajně-pravicový nacionalistický premiér a samozvaný „obhájce“ evropské křesťanské kultury před muslimskou migrací, který svůj způsob vládnutí označuje za „neliberální demokracii“ – drtivě ovládl parlamentní volby v Maďarsku. Koalice strany Fidesz a křesťanských demokratů získala v 199členném parlamentu celkem 133 křesel, tedy těsnou dvoutřetinovou ústavní většinu, které teď Orbán náležitě využije k utužování poměrů na domácí scéně i v zahraničí. Hlasitý kritik Evropské komise, která často poukazuje na jeho autokratický způsob vládnutí, dostal pro své výpady proti Bruselu do rukou silné karty. Co se dá po volbách v Maďarsku očekávat a dojde k šíření „orbanizace“ do dalších zemí unie?

Jak ukázaly nedělní parlamentní volby, Maďaři se vlády Viktora Orbána omezující svobodu médií a justice zatím nepřejedli. „Je za námi velká bitva. Získali jsme rozhodující vítězství, a tím i možnost ochránit Maďarsko,“ prohlásil po prvních odhadech šéf konzervativní strany Fidesz. A skutečně má co oslavovat. Ještě včera před oznámením výsledků experti takto drtivé vítězství neočekávali a tvrdili, že vysoká volební účast nahrává spíš opozici. Jejich předpovědi se ale nepotvrdily a Orbán si může další čtyři roky užívat premiérského křesla, ve kterém sedí už od roku 2010.

„Mandát, který Orbán a strana Fidesz ve volbách získali, je silný, což je dáno vysokou volební účastí. Kritické hlasy nyní varují před tím, že se dá očekávat další omezování nezávislosti médií a posilování vlivu Fidesz na státní instituce. Dvoutřetinová většina totiž umožňuje změny, ke kterým je potřeba ústavní většina v parlamentu,“ říká pro INFO.CZ analytička a odbornice na maďarskou politiku z Asociace pro mezinárodní politiku (AMO) Pavlína Janebová.

Právě maďarská opozice a zástupci občanské společnosti mají z podobného vývoje velké obavy a tvrdí, že přesvědčivé vítězství stranu Fidesz povzbudí k dalšímu přitahování otěží. Jak ale tvrdí ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, lidé kolem Orbánovy strany si jsou dlouhodobě vědomí toho, že v příštích volbách by už náskok nemusel být tak velký a s ohledem na volební cyklus tak drtivé vítězství neočekávají. V následujících čtyřech letech se tak Fidesz podle nich bude snažit určitým způsobem standardizovat a najít si mezi ostatními stranami potenciálního koaličního partnera.

„Já osobně očekávám kombinaci obojího – to znamená, že Fidesz využije toto období k ještě většímu zabetonování se v rámci státních úřadů, ovládnutí důležitých sektorů ekonomiky a zpočátku určitě udělá tvrdé kroky vůči humanitárním organizacím. Na druhou stranu ale čekám, že bude vysílat pozitivnější signály vůči opozičním stranám a v dlouhodobějším horizontu i potencionálním partnerům,“ říká pro INFO.CZ Bartovic.

Že Orbán hodlá navázat na politiku z minulého funkčního období, naznačují i dnešní slova mluvčího strany Jánose Halásze, podle kterého by už v květnu mohl projít zákon, který je součástí Orbánovy protiimigrační kampaně namířené především proti americkému finančníkovi maďarského původu Georgi Sorosovi. Zákon zvaný Stop Sorosovi by podle mluvčího měl umožnit vládě zakázat nevládní organizace, které podporou migrace představují pro stát „bezpečnostní riziko“.

„Očekává se, že první zákon, který poslanci Fidesz schválí, bude anti-Soros balíček zákonů, které jsou zaměřené na neziskové organizace a mluví o tom, že pokud tyto organizace získávají financování ze zahraničí, pak na ně budou uvaleny speciální daně, budou se muset registrovat a podobně. Kritici přitom poukazují na to, že to je bezprecedentní a jde o ohrožení občanské společnosti v Maďarsku,“ popisuje Janebová první zákon, který zřejmě už brzy projde maďarským parlamentem.

Díky své dvoutřetinové nadvládě však bude Orbánova strana dostatečně silná také pro to, aby mohla měnit ústavu. „Fidesz už v minulosti opakovaně měnil ústavu, zatím si ale nejsem vědomá toho, že by měli něco takového v úmyslu i nyní. Samozřejmě to ale možné je a už dříve do ústavy včlenili například formulku o tom, že Maďarsko je země založená na křesťanských hodnotách,“ říká analytička AMO.

Silnější mandát, víc konfliktů s Bruselem?

Drtivé vítězství Viktora Orbána se však neodrazí jen na domácí půdě, ale také ve vztahu k Bruselu, kde mají maďarského premiéra za nejhlasitějšího potížistu. Budapešť není u Evropské komise zapsaná zrovna nejlíp, což dokazují i žaloby, které Komise podala na Maďarsko k Soudnímu dvoru EU kvůli odmítání programu na přerozdělování žadatelů o azyl a kontroverzním zákonům o vysokých školách a nevládních organizacích.

„Orbán má nyní silnou pozici, a pokud se bude vymezovat vůči návrhům z Evropské unie, bude moct argumentovat tím, že ho lidé zvolili s programem, který je protiimigrační a jde proti hlubší integraci,“ říká analytička AMO. Že Orbán svého drtivého vítězství ve vztazích s Bruselem náležitě využije, se domnívá také ředitel institutu EUROPEUM.

„Co se týče Bruselu a konkrétně Evropské komise, může Orbán – výrazně posilněný výsledkem voleb – argumentovat tím, že Maďaři všechny ty změny společnosti v Maďarsku i jeho politiku vůči Bruselu schvalují. Ale je potřeba si uvědomit, že Orbán důsledně odděluje a v každém svém projevu to zdůrazňuje, že útočí na evropské instituce, zejména na Komisi a Evropský parlament, a ne na EU jako takovou. Podotýká, že Evropská unie není jen Brusel, ale jsou to i ostatní země včetně Maďarska, Slovenska a dalších a neustále prohlašuje, že jeho cílem není unii zničit, ale reformovat tak, aby rozhodovaly členské země, a ne evropské instituce,“ tvrdí Bartovic pro INFO.CZ.

První velký konflikt mezi novou maďarskou vládou a Bruselem podle něj může přijít brzy – kamenem úrazu bude otázka dalšího víceletého finančního rámce Evropské unie, kdy má dojít ke změnám podmínek pro čerpání evropských peněz. Jasnější obrysy nové podobě rozpočtu EU má dát Evropská komise, která návrh představí v květnu, debata o změnách se ale v evropských institucích vede už dnes a kvůli odchodu Velké Británie – jednoho z největších plátců do unijního rozpočtu – je jasné, že jsou reformy nevyhnutelné.

„Návrh Komise směřuje k tomu, že platby evropských fondů budou podmíněny dodržováním právního státu a Evropská komise by měla mít možnost pozastavit platby z těchto nástrojů, pokud má země s právním státem problémy, což bude Maďarsko zcela jistě odmítat. Zároveň tam bude rozpor v tom, že některé členské země budou požadovat nižší platby na kohezní a strukturální politiku, zatímco Maďarsko bude požadovat platby co nejvyšší – i Orbán totiž říká, že je unie pro Maďarsko extrémně důležitá právě kvůli přísunu peněz,“ vysvětluje Bartovic.

Kromě víceletého finančního rámce je další vysoce ožehavou otázkou, kterou se v současnosti zabývají členské země EU, je i reforma azylového systému unie. Plánované změny migrační politiky jsou pro Maďarsko a některé další země mimořádně dráždivé téma, a to hlavně kvůli obavám z přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy EU. Další zpřísnění postoje ale Bartovic neočekává.

„Maďarsko má v otázce migrace už dnes nejtvrdší možný postoj – to znamená velice těžko lze očekávat nějaké další přitvrzení. Bude záležet na tom, jak se vyvine diskuse v Radě, a v případě, že bude šance na určitý kompromis, ke kterému by přistoupili i největší spojenci Maďarska v této oblasti, jako je Česká republika, Slovensko nebo Polsko, si myslím, že Maďarsko nezůstane jedinou zemí, která by kompromis blokovala,“ míní ředitel institut EUROPEUM. „Přitvrzení čekám především vůči neziskovým organizacím, které poskytují podporu a pomoc uprchlíkům a migrantům – Orbán využije svého drtivého vítězství a zakročí proti nim mnohem silněji,“ dodává.

Nakazí Orbán i další země V4?

Co výsledek maďarských voleb pro Evropu znamená, naznačují první blahopřání ze zahraničí – už kolem půlnoci Orbánovi na twitteru gratulovala šéfka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová. „Změna hodnot a masová imigrace vychvalované EU byly znovu potrestány. Národně smýšlející mohou v příštích evropských volbách v roce 2019 získat většinu,“ napsala Le Penová.

S blahopřáním spěchal také předseda polské vlády Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost. „Cesta k reformám nikdy není snadná. Podpora většiny společnosti ale ukazuje, že stojí za to takové úsilí vyvíjet,“ napsal na twitteru premiér země, která je podobně jako Maďarsko pod drobnohledem Bruselu a čelí kritice za autokratický způsob vládnutí.

Některá zahraniční média upozorňují na to, že výsledek maďarských voleb je vodou na mlýn populistům a krajně pravicovým stranám v celé Evropě. Jako problém pro celou unii označuje drtivé vítězství Orbána například německý Die Welt. „Jeho volební vítězství ho posiluje, aby maďarskou vůdcovskou demokracii vyvezl do celé Evropy. A má učenlivé žáky, jak se ukazuje v Polsku a dalších státech Visegrádu,“ píše deník.

Obavy z „vývozu orbanizace“ do dalších zemí EU včetně Visegrádské čtyřky však Bartovic mírní. „V ostatních zemích vidíme, že témata, jako je strašení migrací a antibruselismus, se docela vyčerpávají. Vidíme to na Slovensku, kde sklouznutí premiéra Fica k rétorice podobné Maďarsku znamenalo obrovské demonstrace a jeho poltický pád. V Česku alespoň podle posledních průzkumů vidíme, že podpora krajní pravici stagnuje nebo spíše klesá a zejména po volbách ta antibruselská témata postupně odcházejí do ústraní,“ tvrdí odborník.

„Takže doufám, že Maďarsko je v tomto ohledu tak specifické, že k nákaze České republiky nebo Slovenska nedojde. V Polsku je situace složitější – tam Orbán spojence má. Strana Práva a spravedlnost, která je velice silná a v mnoha ohledech podobná Orbánovi, má velice stabilní podporu a pokud se nestane zázrak, vyhraje i další volby,“ uzavírá Bartovic.