Vondráček pro INFO.CZ: Na summitu V4 s Francií a Německem budeme řešit Macronovy plány, zajímá mě jeho Evropa kruhu | info.cz

Články odjinud

Vondráček pro INFO.CZ: Na summitu V4 s Francií a Německem budeme řešit Macronovy plány, zajímá mě jeho Evropa kruhu

Ve čtvrtek se v Bratislavě sejdou zástupci Visegradu s Německem a Francií. Summit na úrovni předsedů parlamentů inicioval Radek Vondráček (ANO). Mluvit se bude o volbách do Evropského parlamentu, migraci i brexitu. „Mně osobně bude v diskusi zajímat otázka, s níž přišel nedávno pan prezident Macron. Představil vizi Evropy kruhu,“ říká předseda sněmovny pro INFO.CZ v exluzivním rozhovoru přes summitem. Řeč podle něj dojde i na tzv. Spitzenkandidaten. „Pan Schäuble (prezident Spolkového sněmu – pozn.red.) je zastáncem tohoto konceptu. My jsme jako Češi rezervovanější. Visegrad vidí hlavní legitimitu v Evropské radě. To jsou premiéři, kteří prošli volbami. Mají podporu národních států. To bude třeba zajímavé téma,“ dodává. Budou setkávání pokračovat? A jak chce Vondráček kolegům vysvětlit aktuální situaci kolem kauzy Čapího hnízda a Andreje Babiše mladšího?

Zítra se v Bratislavě odehraje setkání států V4 s Francií a Německem. Vy jste ho inicioval. Z jakého důvodu?

Když jsem byl zvolen do funkce, tak jsem měl zájem – a je to i zvykem – setkat se se všemi svými protějšky v sousedních zemích. Potkal jsem se v Berlíně s panem Schäublem (Wolfgnang Schäuble, prezident Spolkového sněmu – pozn.red.). Hodně ho zajímal Visegrad a jeho politika. Pro Česko je V4 důležitá, ale významné je pro nás i Německo a Rakousko. A to z bezpočtu důvodů.

Já jsem panu Schäublemu řekl, že by bylo dobré uspořádat setkání Visegradské skupiny a Německa. Bylo by užitečné, kdybychom si naše argumenty řekli osobně. Z jeho strany pak vzešlo, že by byl zajímavý formát V4 plus Německo a Francie, tedy velcí evropští hráči. Já jsem to přednesl na summitu Visegradu v Budapešti. Všem zástupcům skupiny se to líbilo a pan předseda Danko (Andrej Danko, předseda Slovenské národní strany – pozn.red.), který nyní za Slovensko předsedá V4, záměr zrealizoval.

Já jsem rád, protože než čekat další rok na české předsednictví, tak je lepší, když se setkání uskuteční nyní. Budeme si vyměňovat názory, říkat, co nás spojuje, v čem bychom mohli spolupracovat i v čem se naše názory liší.

Setkávání na parlamentní úrovní je jiné než jednání premiérů. Parlamenty jsou více zrcadlem společnosti, poslanci prošli volbami, každý předseda zastupuje více poslaneckých klubů. Já vždy říkám, že jsem předseda sněmovny, kde je devět poslaneckých klubů a názory se různí. Parlamenty jsou více místem diskuse. A taková jsou i tato setkání.

Jaká témata tedy chcete probírat?

V roce 2019 nás čekají parlamentní volby, bude se znovu formovat Evropská komise, bude se řešit víceletý finanční rámec nebo společná zemědělská politika, kohezní politika... Migrace je stále velmi silné téma Visegradu, i když se nám už podařilo přesvědčit partnery v Evropě, že kvóty a povinné alokace nefungují a nejsou krokem správným směrem. Ještě se ale objevují různá vyjádření a určitě není od věci si se svými partnery říct, že tímto směrem už nepůjdeme.

Visegrad nechce být nějaký toxický partner v rámci Evropské unie. My chceme spolupracovat a bavit se s velkými hráči jako Francie a Německo. Další vzkaz je, že V4 drží pospolu a chce přinášet pozitivní témata.

Bude to tedy tak, že vy jako blok V4 budete vystupovat na setkání společně vůči Německu a Francii?

V4 drží dohromady, představujeme společně 65 milionů lidí a HDP přesahující HDP Francie. Je to už nějaká síla. My jsme si ověřili s Maďary, Poláky a Slováky, že se nám lépe daří prosazovat naše zájmy společně.

Máme naší vnitřní diskusi. Postoje nejsou vždy stejné: Maďarsko bude mít vždy trochu jiný pohled než Polsko nebo my se Slovenskem. Vydiskustujeme si to ale mezi sebou a výstup je pak vždy společný.

Neexistují určitá témata, kde by si Česko rozumělo lépe s Francií nebo Německem než třeba s Polskem nebo Maďarskem?

Pro nás je velmi důležité mít dobý vztah s Německem a Rakouskem. S Rakouskem se Visegrad už potkal, pan Wolfgang Sobotka (rakouský ministr vnitra – pozn.red.) na takovém setkání byl. Názorová shoda byla vysoká. Bylo to velice příjemné setkání. Rakouské předsednictví EU je pro nás pozitivní ve spoustě témat.

Nyní přichází na řadu Německu. Myslím, že i tady jsou parlamenty schopny vydiskutovat základní názorové shody.

Visegrad ví, že když chce něco v Evropě prosadit, tak potřebuje velké hráče na své straně. A je dobré si to říct v tomto formátu a pak v Evropě postupovat společně, nebo alespoň vědět, kde to lze.

Před setkání jste uvedl, že „smyslem summitu je ujasnit si, na čem se můžeme shodnout, a vědět, kde jsou priority ostatních“. Jaké věci chcete prosazovat za Česko?

Migrace ještě úplně nedozněla, takže určitě to bude téma, o němž se bude mluvit. Mně osobně bude v diskusi zajímat otázka, s níž přišel nedávno pan prezident Macron. Představil vizi Evropy kruhu – jádro reaktoru, eurozóna, ti nejvíce spolupracující… Na to by navazoval druhý kruh a vnější kruh, kde je potřeba v rámci stability vést dialog se zeměmi, jako je Rusko a podobně. To nás bude jako Visegrad zajímat.

Česko samozřejmě zajímá i sousedská politika Evropské unie. Abychom byli silný globální hráč a měli i dobré vztahy s okolními zeměmi, i těmi africkými. Chceme, aby Visegrad v rámci tohoto kooperoval.

Všichni mluvíme o tom, že by to chtělo centra na území Afriky, pomoct tam, kde problém vzniká, tam odkud odchází lidé, kteří hledají lepší budoucnost. Česko je poměrně aktivní, máme hodně opatření.

Já říkám, že by bylo dobré si promluvit o tom, co bychom mohli udělat jako Visegrad společně. Všechny nás zajímá ochrana vnějších hranic, pana Babiše zajímá Frontex. Přišel návrh od pana Junckera (Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise – pozn.red.), že by se měl zvednout počet zaměstnanců Frontexu na deset tisíc. Ale ještě se neví, co by to bylo za zaměstnance a co by přesně dělali. Premiér proto zvedl diskusi, zda by nebylo dobré spíše pomoct pobřežním strážím jednotlivých zemí, které jsou v první linii. Máme tu zkušenost, že někdy je EU poměrně byrokratická a ne úplně efektivní. Tuto diskusi vedeme v rámci Visegradu a bylo by dobré se zeptat na názor Německa a Francie.

Jak do té diskuse přispěje, že česká vláda nepřistoupí ke globálnímu paktu o migraci?

Myslím, že na to přijde řeč. Je to příklad toho, že parlamenty jsou místem diskuse. Nás bude zajímat, co na to Německo.

Nebude V4 opět vnímána jako toxický Visegrad?

Visegrad se globálnímu paktu až tak nevěnoval. Jedním z propagátorů paktu je pan Lajčák (Miroslav Lajčák – pozn.red.), ministr zahraničí Slovenska, který byl současně předsedou Valného shromáždění OSN a z této pozice prosazoval globální pakt. Já jsem se s ním na toto téma potkal přímo v OSN.

Dá se toto téma diskutovat bez emocí?

Ani v Evropském parlamentu to nebylo bez emocí.

Mluvit byste měli také o volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští rok na jaře. Politická skupina Evropského parlamentu ALDE, do které patří i české ANO, se domluvila na spolupráci s Macronovým hnutím. V kampani chce vystupovat proti euroskepticismu. To je i váš postoj?

Za Visegrad by měl být vzkaz jasný: jsme proevropští. Chceme se bavit konstruktivně o tématech a nabízet řešení. Chceme efektivnější nakládání s evropskými penězi, chceme mluvit vůbec o financování a skladbě Evropské komise.

Myslím, že přijde řeč i na tzv. Spitzenkandidaten. Pan Schäuble je zastáncem tohoto konceptu. My jsme jako Češi rezervovanější. Visegrad vidí hlavní legitimitu v Evropské radě. To jsou premiéři, kteří prošli volbami. Mají podporu národních států. To bude třeba zajímavé téma.

Vidíte možnost, že by se od konceptu Spitzenkadidaten úplně ustoupilo?

Německo je na straně tohoto konceptu. Přesně nevím, jaká je pozice Francie. My bychom se měli především shodnout na tom, že to jsou důležité volby. V každé zemi existují odstředivé síly. My se musíme domluvit na tom pozitivním, co budeme říkat lidem. S tím jdeme do voleb. Visegrad říká: my nechceme rozbíjet EU, chceme být zdravým jádrem.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

A to i přesto, že Maďarsko nebo Polsko čelí kritice za svůj vnitrostátní vývoj?

My jsme k tomu nedávno přijali usnesení, že hlasování o Maďarsku v Evropském parlamentu považujeme za nešťastné (Evropský parlament v září odhlasoval zahájení řízení proti Maďarsku z důvodu vážného ohrožení hodnot EU – pozn.red.). Je to o komunikaci. My tam asi nebudeme mít konkrétní výstup, protože jde o diskusi na úrovni parlamentů. Setkání je o tom, abychom měli velmi dobré vztahy s Německem a Francií.

Budete mluvit také o Brexitu. O kterých aspektech se chcete bavit?

Polsko má ve Velké Británii přes milion občanů, takže má asi trochu jiné priority než my jako Česko. Postoj V4 je ale společný. Evropská unie vyjednává, bude uzavírat dohodu. Tady snad Visegrad není žádný „troublemaker“. Chceme zachování čtyř svobod (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu – pozn.red.).

Bude ze setkání i nějaký hmatatelný výstup?

Někdy je důležitější až to, co potom následuje. Jde o jednodenní setkání. Je nás šest. Nedokážu dopředu říct, zda zvládneme nějakou rezoluci.

Chcete v podobných setkáních pokračovat?

Chtěl bych, abychom našli určitý opakovaný formát setkání s Německem a Francií. Mohly by se propojit některé naše výbory, například ty pro evropské záležitosti. Toto setkání je součástí většího plánu společné vnější politiky Visegradu. Ještě se plánuje setkání se zástupci Beneluxu a také s baltskými státy. Lokální uskupení jsou podle mě užitečná věc.

Jak setkání ovlivní aktuální vývoj ohledně kauzy Čapí hnízdo a nové informace o Andreji Babišovi mladším? Budete to muset svým kolegům vysvětlovat?

Už dříve se stávalo, že jsme se potkali a někde byl vnitřní problém. Potkali jsme se v rámci V4 například po hlasování v Evropském parlamentu o Maďarsku. Byli jsme v situaci, kdy Slovensko bylo ve vládní krizi po vraždě novináře.

Můžeme to zmínit v rámci neformálního programu, ale summitu se to nedotkne. Témata jsou daná.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud