Vyjde Mayové její strategie? Evropa se vyhne brexitu bez dohody, jinak to bude selhání všech | info.cz

Články odjinud

Vyjde Mayové její strategie? Evropa se vyhne brexitu bez dohody, jinak to bude selhání všech

Poté, co britští poslanci minulé úterý sejmuli dohodu o brexitu, měla premiérka Theresa Mayová představit „plán B“. To se ale nestalo. „Mayová ve třech dnech ani neměla čas přijít s nějakou propracovanější variantou, proto přepinkla míč na druhou stranu institucionálního stolu – z Downing Street do Westminsteru,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ odborník Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. Bude britská premiérka se svou strategií tlačit Evropskou unii k dalším ústupkům úspěšná? Podle Kruliše to nelze vyloučit – brexit bez dohody by totiž znamenal selhání všech.

Britská premiérka měla včera představit plán B poté, co její dohodu o brexitu vyjednanou s EU poslanci minulý týden zamítli. S novým návrhem ale nepřišla a pouze zopakovala, že od nich chce vyjasnit postoj ohledně irské pojistky a o nových požadavcích bude následně jednat s Bruselem. Oddalovat termín brexitu ale nehodlá. Nechce Mayová nemožné?

Podle mě takhle otázka nestojí. Mayová musela během tří dnů vykopnout nějakou variantu a zároveň slíbila, že tento návrh musí projít řádnou diskusí v parlamentu, aby k němu poslanci moli dodávat pozměňovací návrhy. Mayová ve třech dnech ani neměla čas přijít s nějakou propracovanější variantou, proto přepinkla míč na druhou stranu institucionálního stolu – z Downing Street do Westminsteru – a teď je na Dolní komoře, aby představila scénář, pro který se vysloví většina.

Mayová tedy musela nadhodit nějaký obecný rámec, aby se o tom v Dolní komoře vůbec mohlo jednat. To je samozřejmě podmíněno tím, zda jednotlivé strany – zejména konzervativci a labouristé – umožní v Dolní komoře volné hlasování poslanců, anebo jestli budou v některých otázkách využívat pomyslného biče – tedy lídra poslaneckého klubu, který určí, že mají poslanci v rámci strany hlasovat jednotně. V případě konzervativců to zatím není jasné a v těchto dnech se o to hodně hraje. Část členů Konzervativní strany tlačí na to, aby bylo volné hlasování umožněno. Konečně by se tak zjistilo, pro co je v Dolní komoře většina.

Takže se podle vás ani nedalo čekat, že by Mayová během tří dnů s něčím novým přišla?

Nedalo se s tím příliš počítat a musí se k tomu navíc připočíst to, že její snaha nabídnout opozici dialog se setkala s kategorickým požadavkem ze strany Jeremyho Corbyna, že s Mayovou nezačne jednat, dokud nebude vyloučena možnost odchodu bez dohody. Na to Mayová za dané situace nemohla přistoupit, protože by jí to odebralo podstatnou část hlasů uvnitř její vlastní strany.

Proto se rozhodla přepinknout ten míč z vlády na parlament. Umožnilo se tím hledání kompromisu napříč všemi stranami a případně také to, aby jednotliví poslanci mohli hlasovat jinak, než prosazuje vedení – tedy to, co říká Mayová nebo šéf labouristů Corbyn. To je nyní skutečně to nejdůležitější – i s ohledem na to, aby evropská sedmadvacítka byla ochotná se s Mayovou o brexitu bavit. Premiérka tak při vyjednávání s Bruselem může říct: Tohle je vůle většiny dolní komory. Tím se podpoří síla požadavků, se kterými do Bruselu přijede.

Volby do Evropského parlamentuVolby do Evropského parlamentuautor: Info.cz

Mayová chce s poslanci jednat o sporné irské pojistce, která je hlavním důvodem, proč poslanci dohodu zamítli. Odpůrci tvrdí, že by trvání pojistky mělo být časově ohraničené a Británie by měla mít možnost ji jednostranně vypovědět. Unie ale zásadní změny dohody odmítá. Má Mayová šanci s tím něco do března udělat?

Ona se o to pokouší už několik měsíců, možná i půl roku, a je zřejmé, že tohle je poslední sporná otázka brexitových rozhovorů. Evropská strana podle mě variantu bez dohody vůbec nemíní vážně a nesouhlasí s tím, že jsou možné pouze dvě varianty – buď uzavření dohody, nebo odchod bez dohody. Evropská sedmadvacítka svým způsobem nepočítá s variantou bez dohody, protože kdyby to brala jako reálnou hrozbu, bylo by logické, aby v některých bodech severoirské pojistky nakonec ustoupila. Zkrátka a dobře, i omezená severoirská pojistka je pro otázku Severního Irska lepší, než odchod Británie bez dohody – to by totiž pro severoirskou hranici znamenalo nulové garance.

Proto se Mayová spoléhá na to, že se 29. březen blíží, tím se zvyšuje riziko odchodu bez dohody a tedy i tlak na to, aby sedmadvacítka ustoupila. Dosáhnout by toho mohla jedině tak, že by ji Dolní komora v jejím názoru „buď dohoda, nebo neřízený brexit“ podpořila a požadovala by ústupek v severoirské pojistce. Pak by se ukázalo, zda je Británie schopná dosáhnout ústupků, nebo ne. Je to tedy poslední pokus, jak zkusit protlačit změny severoirské pojistky a je otázka, zda Evropská unie ustoupí. Záležet bude právě na tom, jak věrohodná pro Brusel bude varianta odchodu bez dohody. To je klíčová věc, na které se to bude lámat.

Například polský ministr zahraničí už včera naznačil, že by mohla být severoirská pojistka limitovaná pěti lety. To je první vstřícný krok evropské sedmadvacítky, jak tento problém vyřešit. Pokud by unie ustoupila, drama v Británii by nebylo tak horké a situace by byla přijatelnější, než jak je dohoda narýsovaná teď.

Mayová tedy dál spoléhá na to, že unie ustoupí a pomůže jí s prosazením dohody. Je to dobrá strategie?

S ohledem na rozložení sil na britské politické scéně je v této chvíli z pohledu Mayové nutné tuto cestu využít, ozkoušet ji a zatlačit na evropskou sedmadvacítku. Termín brexitu se blíží a je šance, že skrze hlasování v dolní komoře mohla poukazovat na to, že požadavky poslanců značí to, co chce Británie jako celek. Proto je to scénář, kterým musí projít. Buď ho úspěšně dotáhne do konce a získá od unie ústupky, nebo alespoň ukáže podstatné části své vlastní strany, že tento scénář nebyl reálný a navzdory jejímu úsilí se ústupky získat nepodařilo. Pak je možné, že část zastánců tvrdého brexitu s možností odchodu bez dohody jen blufovala a bude ochotná přidat se k nějakému kompromisnímu řešení.

Zároveň platí, že včerejší návrh má být připomínkovatelný ze strany poslanců a pokud by se našla většinová vůle parlamentu pro nějakou jinou variantu, mělo by být možné návrh změnit do jiné formy, která bude mít šanci na to většinu získat.

Jak by taková varianta mohla vypadat? Mohla by to být i možnost vypsat druhé referendum?

Referendum ne. V tom má Mayová pravdu, že druhé hlasování nemá v této chvíli v dolní komoře podporu. Alternativou ke stávajícímu plánu by bylo kompromisní řešení, které navrhují euro-optimističtí konzervativci. Ti chtějí, aby se dal vládě termín na projednání včerejšího návrhu do pozdního únorového data, a pokud by výsledkem nebyly ústupky ze strany sedmadvacítky, automaticky by se spustilo hlasování v Dolní sněmovně o prodloužení termínu brexitu podle článku 50. Už dnes by se tak zajistilo, že parlament bude hlasovat o prodloužení dvouleté lhůty, aby se tak zabránilo odchodu bez dohody. Z logiky věci to ale samozřejmě do určité míry oslabí tu hrozbu neřízeného brexitu.

Ozývají se pak další návrhy, jako například variantu odchodu bez dohody vyloučit úplně, nebo upravit jednací řád dolní komory, aby mohla předkládat návrhy o brexitu, což může zatím jen vláda. Tím by Dolní sněmovna mohla zasahovat do samotného jednání o brexitu. Z pohledu fungování dolní komory by to byla převratná změna a parlament by tím na úkor vlády získal větší kontrolu nad brexitovým vyjednáváním. Parlament by pak vyjednávání zřejmě manévroval víc směrem k mírnějšímu brexitu.

To je pro evropskou sedmadvacítku snadno prohlédnutelná strategie. Jak pravděpodobné je, že unie naskočí na hru Mayové a nakonec na ústupky přistoupí?

Možné to samozřejmě je, i když velký problém by v takovém případě byla politická situace v Irsku. Obecně tu ale je vůle ze strany Evropské unie se s Británií dohodnout. Je to vidět i na víkendovém projevu Angely Merkelové, ve kterém si německá kancléřka kladla otázku, jak by se lidé za desetiletí na brexit bez dohody dívali – zda by vůbec dokázali pochopit, že k něčemu takovému došlo a kompromisu nebylo dosaženo. Merkelová na brexit hledí s větším odstupem a poukazuje na to, jak nesmyslně zabarikádovaný ten současný stav věcí je. Brexit bez dohody je totiž natolik iracionální, že pokud by politici dělali svou práci dobře, neměla by taková varianta ani hrozit.

Evropští politici, kteří jsou vůči sobě kritičtí, se tedy budou snažit tuto variantu vyloučit, protože by to bylo i jejich selhání. Pokud by na brexit bez dohody skutečně došlo, jedna strana by se to snažila hodit na tu druhou, ale s odstupem času by do toho spadli všichni, kteří v té době měli šanci to ovlivnit. Historie se nebude ptát na to, jestli to byla chyba britské, nebo evropské politické scény. Byla by to společná vina všech stran, které nedokázaly najít kompromis.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Odborníci se shodují, že pokud má Británie vystoupit s dohodou, bude se muset termín brexitu odložit. To ale Mayová znovu odmítla. Která ze stran podle vás nakonec vyhraje – bude to britská premiérka, nebo se termín nakonec posune?

Existuje několik scénářů, za kterých může být termín brexitu prodloužen. Buď to parlament vsune do plánu Mayové, nebo se v návrhu může objevit již zmiňovaná varianta, že se hlasování o prodloužení lhůty v určitém bodě automaticky spustí. Bude ale záležet především na tom, jestli evropská sedmadvacítka na ústupky kývne. Pokud ne, bude velmi pravděpodobné, že k prodloužení termínu brexitu dojde, protože odchod bez dohody v dolní komoře většinovou podporu nemá. Dolní sněmovna se tedy bude snažit neřízenému brexitu zabránit – i za cenu rozštěpení velkých stran.

Velkou roli ale bude hrát právě Irsko. Tamní vláda premiéra Lea Varadkara má v parlamentu velmi křehkou podporu a předpokládá se, že pokud by nakonec souhlasil se změnou podoby pojistky pro severoirskou hranici, opozice by to proti němu použila a mohlo by dojít na destabilizaci tamní politické scény. Tím pádem by Evropa kromě destabilizace politiky v Británii řešila to samé i v Irsku a pro zbylých šestadvacet zemí by bylo velice složité hledat partnera, který by za Irsko přijetí takové změny schválil.

Hovoří se samozřejmě o možnosti nabídnout Irsku nějaké finanční kompenzace, které by mohly Dublin motivovat, jako jsou například ústupky v dotační politice. Výměnou za to by politici v Irsku ustoupili z některých pozic, které dosud zastávají. Zároveň je třeba dodat i to, že pro Irsko je varianta bez dohody také zásadní problém, protože má s Británií bohaté obchodní vztahy. Neřízený brexit by je zasáhl zřejmě nejvíc ze všech evropských zemí, takže je i v zájmu Dublinu tuto variantu vyloučit.

V zásadě jde především o to, že severoirská hranice je velice symbolická věc a pro tamní politiky je velice složité vyvažovat ekonomické hledisko s národním cítěním a emocemi. Udělat nějaké finální rozhodnutí je tedy pro irskou politickou scénu extrémně náročné. Tohle jsou tedy tři různé politické hry, které ve Velké Británii, Evropské unii a Irsku hrají. Zatím jsou tyto hry stále otevřené a čeká se na to, zda se konstelace nakonec střetnou tak, aby se mohla uzavřít dohoda. Významnou roli zde hraje čas – jedině ten dostane aktéry pod tlak, aby rozhovory o brexitu mohly vyústit v nějaké rozuzlení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud