Články odjinud

Z deště pod okap. Itálie zažehnala politickou krizi, ale Evropu děsí dál. Ohrozit může i Česko

Z deště pod okap. Itálie zažehnala politickou krizi, ale Evropu děsí dál. Ohrozit může i Česko

Pod italským dluhovým kotlem se v posledních dnech pořádně přitápí a brzy může být pořádně horko v celé Evropě. Vysoké zadlužení Itálie je totiž opět pod drobnohledem investorů poté, co se moci v zemi chopily dvě hlavní populistické strany - Hnutí pěti hvězd a Liga. Ty namísto pokračování v trendu úsporných opatřeních ve světle 2 bilionů eur vládního dluhu mají plnou náruč expanzivní fiskální politiky. Chtějí zavést nepodmíněný příjem či snížit věk odchodu do důchodu. Taková opatření však mohou ekonomicky položit nejen Itálii, ale i celou eurozónu. 

Nervozita na trzích byla tento týden všudypřítomná. Itálie se opět dostala do centra dění poté, co to vypadalo že po měsících politické nestability směřuje k předčasným volbám. Tento scénář se sice nakonec nenaplnil, nicméně uchopení moci hlavními populistickými stranami investory příliš neuklidnilo. 

Počet investorů, kteří si myslí, že během příštích měsících dojde k rozpadu eurozóny, tak v květnu vzrostl více než dvojnásobně na 13 procent. Když byli investoři dotazováni konkrétně na Itálii, 11.3 procenta se jich domnívalo, že země během příštího roku euroblok opustí. O měsíc dříve jich přitom na tuto otázku kývlo jen 3.6 procenta.

Jedním z významných ekonomických problémů země je vysoký vládní dluh. Ten se v posledních letech nedaří srazit z úrovně okolo 132 procent výkonu ekonomiky, což je přibližně o 50 procentních bodů více, než jaký je průměr v celé Evropské unii. Dokud italská vláda kooperovala s Evropskou unií a implementovala určitá úsporná opatření, dluh se dařilo držet relativně pod kontrolou. To by se ale mohlo nyní změnit. 

Nové strany totiž daly jasně najevo, že plánují zavést programy, které budou pro rozpočet třetí nejsilnější ekonomiky eurozóny znamenat citelnou ránu. Chtějí třeba zavést základní nepodmíněný příjem pro nejchudší Italy či snížit věk odchodu do důchodu. Kde na to vezmou finance zřejmé není. Investoři se tak oprávněně obávají rozpočtové nezodpovědnosti země, která se na ekonomice celé eurozóny podílí z 15 procent. 

„Investoři nyní vyhodnocují italské dluhopisy jako rizikové a klesající poptávka může způsobit propuknutí dluhové krize,“ varuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BHS. Nejvýrazněji je tento vývoj patrný u italských dluhopisů s dvouletou splatností, jejichž úroková sazba za poslední kvartál vzrostla z minus 0.3 procenta na aktuálních 2.6 procent.

Analytici se oprávněně bojí toho, že se nedůvěra na trhu rozšíří i do dalších zemí platících eurem. „V Itálii hrozí propuknutí dluhové krize, která se dominovým efektem může přenést i do dalších států,“ uvažuje Křeček.

Takový scénář prozatím není aktuální – zatímco výnos italských dvouletých dluhopisů tento týden vzrostl téměř o 150 bazických bodů, jejich španělské protějšky reagovaly zdražením jen o 0.07 procentního bodu.

„Nákazu se prozatím daří zadržovat. Myslím, že investoři se na situaci správně dívají jako na problém Itálie. Tedy alespoň prozatím,“ komentovala situaci pro deník New York Times Megan Greenová, hlavní ekonomka společnosti Manulife Asset Management. Sentiment investorů na trzích se nicméně občas mění stejně rychle, jako vítr nad mořem. Zvlášť za situace, když jsou v sázce jejich peníze.

České republice bezprostřední rizika z nejistoty trhů ohledně Itálie nehrozí, absence eura nás do jisté míry chrání. „Z pohledu trhů je riziko bankrotu Itálie již devět let soustavně dramaticky vyšší, než riziko bankrotu České republiky,“ zmínil v této souvislosti ekonom Lukáš Kovanda. V případě, že by se na trzích masivněji rozšířila nedůvěra, mělo by to negativní důsledky i pro Česko. 

 

 

Články odjinud