Na možné rozdíly ve složení výrobků, které se v rámci vnitřního trhu EU prodávají pod stejnou značkou, obalem a marketingem, upozornila poprvé spotřebitelská organizace ze Slovenska již před sedmi lety. Postupem času se z nechtěné Popelky, kterou se odmítaly zabývat Evropská komise, spotřebitelské organizace a o výrobcích samotných nemluvě, stalo horké politické zboží.
Jako symboliku rozdělené Evropy, se kterou je potřeba definitivně skoncovat, dvojí kvalitu odsoudil předseda Komise Jean-Claude Juncker a lídři zemí V4 téma tlačili na agendě jednání ministerských předsedů v Evropské radě.
Zákazník, který se dosud musel spokojit s kuřecím separátem ve své oblíbené masové konzervě, však zatím mnoho důvodů k radosti nemá. Našlo se sice pár výrobců, kteří dosavadní dělení spotřebitelů na různé kategorie přetavili v komparativní výhodu a oznámili sjednocení receptur, chcete-li, směrem k západním standardům. Z řady jednání, která dlouhodobě vedu se zástupci výrobců a prodejců potravin a spotřebního zboží, je však patrné, že ochota měnit zaběhnuté je minimální. Našeho zákazníka známe sami nejlépe a víme, co chce. Na můj dotaz, proč lidé z českého příhraničí jezdí pravidelně za nákupy do Německa, a proč si lidé nechají dovážet prací prášky na objednávku, jsem však zatím uspokojivou odpověď nedostala.
