Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za zmenšování populace může liberální demokracie, tvrdí Orbán. Má plán, jak to změnit

Za zmenšování populace může liberální demokracie,  tvrdí Orbán. Má plán, jak to změnit

Liberální demokracie je spoluodpovědná za úbytek populace, protože nechrání tradiční rodiny a křesťanskou kulturu. V Budapešti to dnes prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že vláda přijme opatření ke zvrácení demografického poklesu. Počet obyvatel Maďarska se snižuje desítky let a trend pokračoval i za předchozích Orbánových kabinetů, napsala agentura Reuters.

Zachování maďarského národa "biologicky a početně" označil Orbán za klíčovou otázku. Slíbil, že vláda zvrátí trend zmenšování populace do roku 2030. Za tímto účelem spustí "seriózní akční plán rodinné politiky". Podle Reuters ale neuvedl podrobnosti.

"Existuje mnoho druhů rodin, mnoho způsobů života a (liberální demokracie) říká, že bychom mezi nimi neměli rozlišovat... chce zajistit rovné zacházení v zákoně... a to je jeden z důvodů, proč nyní dochází k demografickému poklesu," řekl státnímu rozhlasu předseda konzervativní strany Fidesz, která v dubnu počtvrté vyhrála parlamentní volby.

Orbán si přeje, aby do roku 2030 převážil v Maďarsku i v Evropě modernizovaný koncept demokracie křesťanské. "Křesťanská demokracie nás chrání před migrací, brání hranice, podporuje tradiční rodinný model jednoho muže a jedné ženy a považuje ochranu naší křesťanské kultury za přirozenou věc," dodal 54letý otec pěti dětí.

O potřebě populačního růstu mluví Orbánův tábor dlouhodobě. Ministr lidských zdrojů Zoltán Balog loni v červnu řekl, že vláda od letoška finančně podpoří porodnost Maďarek žijících ve vlasti i v zahraničí. Orbán loni v květnu uvedl, že kabinet letos odpustí polovinu dluhů studentským rodinám se dvěma dětmi a celý dluh rodinám se třemi a více dětmi. Postaveno nebo opraveno má být mnoho jeslí a mateřských škol.

Orbán převzal moc v roce 2010, kdy mělo Maďarsko jen něco málo přes deset milionů obyvatel. K počátku letošního roku se jejich počet podle statistiků snížil na přibližně 9,77 milionu.

Maďarsko tak jako všechny státy Evropské unie vykazuje průměrnou míru porodnosti, která nedosahuje hranice zachování populace. Za tu se ve vyspělých zemích bere hodnota 2,1 dítěte na každou ženu.

Maďarsko se navíc potýká s častým odchodem zejména mladých kvalifikovaných lidí do ciziny. Orbánův tábor zároveň zásadně odmítá přijímat přistěhovalce zejména z muslimských zemí. Zahraničním investorům ale nabízí ke koupi státní občanství.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1