Začátek nové revoluce? Mnichov se překvapivě stal světovou metropolí Zelených. Nikdo ale neví proč | info.cz

Články odjinud

Začátek nové revoluce? Mnichov se překvapivě stal světovou metropolí Zelených. Nikdo ale neví proč

Německá strana Zelených (Die Grünen) v nedělních zemských volbách v Bavorsku překvapila sama sebe. Zejména její fenomenální úspěch v bavorské metropoli Mnichově nedává ani čtyři dny po uzavření volebních uren spát mnoha německým politologům ani komentátorům. A Zelení tvrdí, že to může být začátek nové „zelené revoluce“ v Evropě.

To, co totiž němečtí „Grüne“ v Mnichově předvedli, nemá v historii města obdobu. Zatímco před pěti lety získali Zelení v zemských volbách v bavorské metropoli „jen“ 14,7 % hlasů a zdálky dýchali na záda vítězné SPD (40,4 %) a druhé CSU (36,7%), letos s přehledem zvítězili. Svůj hlas jim dal takřka každý třetí volič, který se v Mnichově dostavil k volbám. A Zelení se ziskem 30,3 % hlasů přepsali stranické dějiny. V žádném jiném velkém městě v Německu, ale zřejmě ani v Evropě a na celém světě dnes nemá strana Zelených tak velkou voličskou podporu jako právě v Mnichově.

„Myslím, že jsme se trefili do životních pocitů mnoha obyvatel Mnichova. Nechceme ekonomický růst jen kvůli růstu,“ řekl Ludwig Hartmann, lídr kandidátky Zelených ve volebním obvodu „Mnichov-střed“. Právě tady Zelení dostali nejvíce hlasů v celém Bavorsku, absolutní většina jim unikla jen o několik procent. Zvítězili ale i v dalších čtyřech z celkem devíti mnichovských obvodů.

V obvodě „Mnichov-střed“ žije nadprůměrně vysoký podíl mladých lidí, kteří většinou dobře vydělávají, jsou otevření světu, proevropští, mají slušnou životní úroveň. „Přesto ale nejsou s životem v centru úplně spokojeni. Vadí jim ucpané cyklostezky, plány developerů, kteří zastavují zeleň, fronty v metru i znečištěný vzduch. Chtějí mít v okolí místo klasických supermarketů více obchodů s jídlem, o němž vědí, odkud pochází. A jsou za to ochotni zaplatit,“ napsaly noviny Süddeutsche Zeitung.

Zelení ale především ve volbách razili myšlenku, že obyvatelé měst už musí přestat věřit nesmyslným tezím o nekonečném růstu a zároveň spokojeném životu. V rostoucím městě, kde se soutěží o každý metr, už nemůže být podle nich více bytů, více mrakodrapů, obchodních zón a parkovišť a zároveň i více zelených ploch, cyklostezek a odpočinkových oblastí. Někdo musí ztratit. Motoristé musejí opustit jízdní pruhy pro cyklisty a veřejnou dopravu. Kde zůstala zeleň, už se nesmí stavět. A s tímto poselstvím se ztotožnilo přes 30 procent Mnichovanů.

Jenže i nezávislí pozorovatelé jsou přesvědčeni o tom, že za úspěchem Zelených nestojí zdaleka jenom jejich zelená politika. „V posledních letech se do Mnichova přistěhovalo mnoho mladých lidí z různých zemí. Mají dobrou práci, nejsou tak konzervativní jako starší generace, a nechtějí mít s těmi tradičními lidovými stranami nic společného,“ řekla INFO.cz česká spisovatelka Eva Lexová, která už dlouho žije v Bavorsku.

I některé oficiální průzkum potvrzují, že voliči Zelených v Mnichově se liší od zbytku populace i způsobem života. Zatímco v celém Bavorsku žije 42 % lidí v takzvaných „singles“ domácnostech, tedy samo, v centru Mnichova je tento podíl více než šedesátiprocentní. Průměrný věk „Bavoráka“ přesahuje 42 let, Mnichované jsou o tři roky mladší. Jen 29 % obyvatel mnichovského vnitřního města vlastní automobil, zatímco v Bavorsku je to takřka polovina lidí.

Mezi lidmi, žijícími v centru Mnichova, je naprosto minimální podíl voličů nacionalistické  Alternativy pro Německo (AfD), prosazující tvrdší postup vůči migrantům. Pokud by se rozhodovalo o složení německého spolkového parlamentu jen v Mnichově, AFD by se  do „bundestagu“ vůbec nedostala. Voliči Zelených v Mnichově jsou k  migraci mnohem tolerantnější než Bavoráci ve venkovských oblastech, podobného je to například s uznáváním práv homosexuálů nebo netradičních forem rodiny.

Podle některých německých politologů ale poslední zemské volby v Bavorsku především potvrdily rozšiřující se propast mezi voliči ve velkých aglomeracích a venkovských oblastech. Mnichovský politolog Wolfgang Merkel nazývá obě tyto skupiny kosmopolitní a komunitární. Komunitáři žijí v převážně homogenních komunitách, nejsou náchylní ke změnám, trvají na jasných hranicích a pravidlech a věří, že musí bránit svou identitu před masovým přistěhovalectvím a globalizací.

Kosmopolitané jsou na druhou stranu vítězi globalizace. Mluví více jazyky, mají kontakty přes národní hranice a jsou zastánci toho, aby se národní státy více otevřely vnějšímu světu. „A Mnichov, jedna milionová vesnice, se vlastně stal takovou světovou metropolí kosmopolitánů. A z nich se zrodili právě Zelení,“ napsaly Südedeutsche Zeitung. Podle komentátora se voličské preference mohou pohnout „mnichovským směrem“ i v dalších městech, což jen přispěje k hlubším konfliktům mezi městskými a venkovskými voliči.

Na druhou stranu si ani samotní Zelení nedokáží uspokojivě vysvětlit, proč právě v Mnichově se voličská podpora jejich straně nejen zvýšila, ale doslova explodovala směrem nahoru. „Věděli, že tady mají velký potenciál, ovšem takový výsledek nikdo nečekal. Někde v celkové politické konstelaci se prostě najednou spustil nějaký přepínač,“ uvedly SDZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud