Zákaz střídání času v nedohlednu? Státům EU vadí šibeniční termíny a málo detailů | info.cz

Články odjinud

Zákaz střídání času v nedohlednu? Státům EU vadí šibeniční termíny a málo detailů

S ukončením povinného střídání letního a zimního času po celé Evropě přišel Brusel, ale budou to členské státy, které ve finále rozhodnou, jak bude změna probíhat. Zatím to ale vypadá, že se jim do toho příliš nechce. Plán Evropské komise na zrušení střídání času tak možná dostává vážné trhliny, kvůli kterým se nemusí stihnout jeho realizace do jarních evropských voleb. Píše o tom bruselský server Politico.

Pětice diplomatů, s nimiž mluvili novináři z bruselského serveru Politico, tvrdí, že plán Komise na ukončení povinného střídání letního a zimního času naráží na odpor některých členských států. To může být důvodem, proč se nestihne dokončit ještě před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok na jaře.

Evropská komise navrhla, aby země EU s povinným přetáčením hodinových ručiček ze zimního času na letní skončily v neděli 31. března 2019. Zda se jejich občané budou dále řídit letním, nebo zimním časem, by mělo zůstat v kompetenci národních vlád, které by se měly pro jednu z možností rozhodnout. „Je to otázka subsidiarity. Věřím, že Evropský parlament a Rada EU (členské státy; pozn. red.) budou téhož názoru a naleznou fungující řešení,“ uvedl v září šéf Komise Jean-Claude Juncker.

Jak ale uvádějí zmiňovaní diplomaté, navrhovaný text, který nyní koluje mezi státy, se vládám nelíbí. Podle nich údajně postrádá klíčové detaily. „Evropská komise přišla za státy s neúplným legislativním návrhem a říká, že ona si své splnila a nyní je řada na nich,“ cituje Politico jednoho z diplomatů, který pochází ze západoevropské země. Další hodnotí, že Komise udělala chybu, když si nenechala v celém procesu koordinační roli a raději nechala volbu na zemích.

Deadline na rozhodnutí, zda si stát ponechá zimní, nebo letní čas, je navíc podle mnohých šibeniční – definitivní volbu musí vlády udělat a předložit ji Bruselu do 31. března 2019. Před tím ale musí celou věc prodiskutovat doma a také se sousedními státy, aby nedošlo k tomu, že na každé straně hranice bude platit jiný čas.

Eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová minulý měsíc mluvila o Portugalsku, Kypru a Polsku, které si pravděpodobně vyberou letní čas, zatímco Finsko, Dánsko a Nizozemsko upřednostňují zimní čas. Ani jedna země ale žádnou z variant zatím definitivně nepotvrdila. Na pondělním jednání národních delegací údajně 16 zemí vystupovalo proti plánu na zrušení povinné změny času. 

Další jednání budou probíhat v příštích týdnech například na neformálním zasedání ministrů pro dopravu v rakouském Štýrském Hradci.

Evropská komise se pro návrh ukončení střídání letního a zimního času rozhodla po publikování výsledků ankety, která nedávno probíhala mezi veřejností po celé evropské osmadvacítce. Zapojilo se do ní 4,6 milionu Evropanů a 84 % z nich se vyslovilo pro zrušení. Kritici ale upozorňují, že například v Německu se zúčastnily 3 miliony lidí, zatímco v Itálii jen 20 tisíc. V případě Česka se jednalo asi o v 64 tisíc lidí.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců. Před dvěma lety tehdejší vláda rozhodla nařízením o tom, že posouvání hodinek na konci března a října kvůli střídání času bude platit nejméně do roku 2021.

Zastánci rušení střídání času dlouhodobě poukazují na to, že jde o nepotřebný přežitek, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií už pominul a časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady, argumentují.

Změna času v roce 2018: Kdy se změní letní a zimní čas>>>

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud