Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Železný muž, nebo favorit Merkelové? Evropští lidovci hledají nástupce Junckera

Železný muž, nebo favorit Merkelové? Evropští lidovci hledají nástupce Junckera

Příští rok touto dobou bude již pravděpodobně jasné, kdo na dalších pět let povede Evropskou komisi a v úřadu jejího předsedy vystřídá třiašedesátiletého politického veterána Jean-Claudea Junckera. Výběru svého kandidáta jsou zatím nejblíže evropští lidovci (EPP), k nimž se hlásí i české strany TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ale jen co do počtu adeptů. Do výzvy se dosud přihlásili dva – šéf EPP v Evropském parlamentu Němec Manfred Weber a bývalý finský premiér Alexander Stubb.

Třetí muž, o kterém se vážně spekulovalo a který by mohl výrazně zamíchat kartami, byl Francouz Michel Barnier. Minulý týden se ale rozhodl, že se o funkci šéfa Evropské komise po Junckerovi ucházet nebude, protože už nyní zastává v Komisi důležitý úkol, který nemůže opustit. Barnier je hlavním vyjednavačem Komise pro brexit a i když zatím není jasno, na čem se obě strany, tedy EU a Spojené království dohodnou, k odchodu země z evropské osmadvacítky by mělo dojít na jaře příštího roku.

V ten samý termín, konkrétně 23. - 26. května 2019, proběhnou po celé EU volby do Evropského parlamentu. I když do nich zbývá ještě poměrně dlouhá doba, evropské nadnárodní strany, resp. politické skupiny v Evropském parlamentu se na ně připravují už nyní.

Ve hře je totiž hodně. Kromě toho, že Evropský parlament s největší pravděpodobností od základu změní své složení, protože se do něj dostanou nové strany a hnutí, které budou usilovat o jiné přeskupení sil, volit se bude také nový předseda Evropské komise. A vše se vším souvisí.

Jak už INFO.CZ psalo, nad přesným postupem zatím visí plno otazníků. Současný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vzešel z nového systému, který se v roce 2014 uplatnil vůbec poprvé v historii a který se označuje německým výrazem „spitzenkandidáti“. Jde o to, že si jednotlivé politické skupiny vyberou ze svých řad a na základě svých pravidel volebního lídra a s ním jdou do voleb do Evropského parlamentu. Tento lídr je zároveň kandidátem na šéfa Evropské komise. Voliči tak od začátku vědí, kdo může vést Komisi dalších pět let, a proces obsazování vedoucích funkcí v institucích EU se pro ně tím pádem stává o trochu přehlednějším.

To alespoň tvrdí ti, co systém spitzenkandidátů hájí. Kritici naopak poukazují na to, že se jedná pouze o neformální způsob, který není popsán v žádné smlouvě EU. Navíc v roce 2014 mohl fungovat jen díky tomu, že se (alespoň po nějakou dobu) spolehlivě opíral o nepsanou dohodu dvou nejsilnějších politických rodin v Evropském parlamentu, kterými jsou evropští lidovci (EPP) a evropští socialisté (S&D).

Výtky na adresu spitzenkandidátů mají některé členské státy – například se ví, že se proces příliš nezamlouvá německé kancléřce Angele Merkelové, a to i přesto, že její křesťanští demokraté (CDU) zasedají v Evropském parlamentu v největší politické skupině EPP. „V příštím parlamentu nebudou jednoznačné většiny. Vůbec nevíme, kdo se s kým spojí. Nedá se proto říct, že to (předseda Evropské komise; pozn. redakce) bude kandidát nejsilnější strany. Musíme si počkat, jaké většiny se v parlamentu vytvoří,“ řekla Merkelová letos v únoru.

A není sama. Lídři členských států, kteří o spitzenkandidátech mluvili na summitu v Bruselu také v únoru, se dohodli, že až budou společně potvrzovat kandidáta na šéfa Komise, nebudou se při tom na neformální dohody o spitzekandidátech ohlížet.

Co zmůže Viktor Orbán?

I přesto, že se kolem procesu spitzenkandidátů stále vede diskuse a není ujasněno plno detailů, politické skupiny začínají pomalu ve svých řadách lovit možné volební lídry a případné budoucí předsedy Evropské komise. Obzvlášť zajímavá je situace u evropských lidovců, kde jsou potvrzeny nominace dvou kandidátů zvučných jmen. A vůbec není vyloučeno, že se mohou objevit ještě další – nominační proces končí v polovině října.

Už v září se přihlásil šéf EPP Němec Manfred Weber, který je členem bavorské odnože křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. Svou kandidaturu oznámil na Twitteru v sérii tweetů v angličtině, němčině a francouzštině. Jeho politickým heslem bude „vrátit Evropu zpět lidem“. Weber, který vzešel z regionální politiky, nemá zkušenosti s žádnou vysokou politickou funkcí, například ve vládě, ale od roku 2014 vede evropské lidovce v EP. Bruselský server Politico v této souvislosti připomíná, že Weber vyniká schopností hledat spojence a vytvářet koalice. „Budu naslouchat, pokusím se najít kompromis a potom se postavím do čela. To je to, co jsem dělal jako lídr politické skupiny,“ říká k tomu Weber.

Weberovým vyzyvatelem je bývalý finský premiér, který nyní působí v Evropské investiční bance, Alexander Stubb. I když se o jeho záměru vést evropské lidovce do voleb a ucházet se o křeslo šéfa Komise mluvilo dlouhé měsíce dopředu, Stubb, který ovládá pět cizích jazyků, má diplomy z prestižních evropských i amerických škol a v roce 2017 dokončil závod o Železného muže na Hawaii (maraton, 4 km běhu a 180 km na kole), jej oficiálně oznámil teprve tento týden ve Štrasburku.

Insideři evropské politiky od té doby píšou o tom, co Stubbova kandidatura může signalizovat pro samotnou Evropskou lidovou stranu, jejíž členy jsou i české strany TOP 09 a STAN. Stubb, stejně jako Weber, hájí základní evropské hodnoty, ale otevřeně se staví kriticky k režimu maďarského premiéra Viktora Orbána a nesouhlasí také, aby Orbánova strana Fidesz byla členem EPP. „Buď jste s námi, nebo jste mimo. Musíte jen dodržovat pravidla,“ citovaly Stubba Financial Times. Stubb uvedl, že chce, aby se v EPP o Orbánovi i nadále vedla diskuse a téma nezapadlo.

Šance finského politika sice vzrostly poté, co možný silný soupeř Barnier oznámil, že se nebude „stranického“ souboje o lídra EPP do voleb účastnit. Financial Times ale v této souvislosti podotýkají, že i tak jsou šance Stubba na úspěch nízké. „Stubb pochází z malé země a ve vrcholové politice nebyl poslední dva roky. To do role favorita staví Webera,“ píše prestižní deník.

Vedle evropských lidovců jsou známá ještě jména kandidátů na spitzenkandidáty z řad evropských socialistů (S&D) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR) – současného místopředsedu Evropské komise Slováka Maroše Šefčoviče, respektive českého europoslance Jana Zahradila (ODS).

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1