Články odjinud

Železný muž, nebo favorit Merkelové? Evropští lidovci hledají nástupce Junckera

Železný muž, nebo favorit Merkelové? Evropští lidovci hledají nástupce Junckera

Příští rok touto dobou bude již pravděpodobně jasné, kdo na dalších pět let povede Evropskou komisi a v úřadu jejího předsedy vystřídá třiašedesátiletého politického veterána Jean-Claudea Junckera. Výběru svého kandidáta jsou zatím nejblíže evropští lidovci (EPP), k nimž se hlásí i české strany TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ale jen co do počtu adeptů. Do výzvy se dosud přihlásili dva – šéf EPP v Evropském parlamentu Němec Manfred Weber a bývalý finský premiér Alexander Stubb.

Třetí muž, o kterém se vážně spekulovalo a který by mohl výrazně zamíchat kartami, byl Francouz Michel Barnier. Minulý týden se ale rozhodl, že se o funkci šéfa Evropské komise po Junckerovi ucházet nebude, protože už nyní zastává v Komisi důležitý úkol, který nemůže opustit. Barnier je hlavním vyjednavačem Komise pro brexit a i když zatím není jasno, na čem se obě strany, tedy EU a Spojené království dohodnou, k odchodu země z evropské osmadvacítky by mělo dojít na jaře příštího roku.

V ten samý termín, konkrétně 23. - 26. května 2019, proběhnou po celé EU volby do Evropského parlamentu. I když do nich zbývá ještě poměrně dlouhá doba, evropské nadnárodní strany, resp. politické skupiny v Evropském parlamentu se na ně připravují už nyní.

Ve hře je totiž hodně. Kromě toho, že Evropský parlament s největší pravděpodobností od základu změní své složení, protože se do něj dostanou nové strany a hnutí, které budou usilovat o jiné přeskupení sil, volit se bude také nový předseda Evropské komise. A vše se vším souvisí.

Jak už INFO.CZ psalo, nad přesným postupem zatím visí plno otazníků. Současný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vzešel z nového systému, který se v roce 2014 uplatnil vůbec poprvé v historii a který se označuje německým výrazem „spitzenkandidáti“. Jde o to, že si jednotlivé politické skupiny vyberou ze svých řad a na základě svých pravidel volebního lídra a s ním jdou do voleb do Evropského parlamentu. Tento lídr je zároveň kandidátem na šéfa Evropské komise. Voliči tak od začátku vědí, kdo může vést Komisi dalších pět let, a proces obsazování vedoucích funkcí v institucích EU se pro ně tím pádem stává o trochu přehlednějším.

To alespoň tvrdí ti, co systém spitzenkandidátů hájí. Kritici naopak poukazují na to, že se jedná pouze o neformální způsob, který není popsán v žádné smlouvě EU. Navíc v roce 2014 mohl fungovat jen díky tomu, že se (alespoň po nějakou dobu) spolehlivě opíral o nepsanou dohodu dvou nejsilnějších politických rodin v Evropském parlamentu, kterými jsou evropští lidovci (EPP) a evropští socialisté (S&D).

Výtky na adresu spitzenkandidátů mají některé členské státy – například se ví, že se proces příliš nezamlouvá německé kancléřce Angele Merkelové, a to i přesto, že její křesťanští demokraté (CDU) zasedají v Evropském parlamentu v největší politické skupině EPP. „V příštím parlamentu nebudou jednoznačné většiny. Vůbec nevíme, kdo se s kým spojí. Nedá se proto říct, že to (předseda Evropské komise; pozn. redakce) bude kandidát nejsilnější strany. Musíme si počkat, jaké většiny se v parlamentu vytvoří,“ řekla Merkelová letos v únoru.

A není sama. Lídři členských států, kteří o spitzenkandidátech mluvili na summitu v Bruselu také v únoru, se dohodli, že až budou společně potvrzovat kandidáta na šéfa Komise, nebudou se při tom na neformální dohody o spitzekandidátech ohlížet.

Co zmůže Viktor Orbán?

I přesto, že se kolem procesu spitzenkandidátů stále vede diskuse a není ujasněno plno detailů, politické skupiny začínají pomalu ve svých řadách lovit možné volební lídry a případné budoucí předsedy Evropské komise. Obzvlášť zajímavá je situace u evropských lidovců, kde jsou potvrzeny nominace dvou kandidátů zvučných jmen. A vůbec není vyloučeno, že se mohou objevit ještě další – nominační proces končí v polovině října.

Už v září se přihlásil šéf EPP Němec Manfred Weber, který je členem bavorské odnože křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. Svou kandidaturu oznámil na Twitteru v sérii tweetů v angličtině, němčině a francouzštině. Jeho politickým heslem bude „vrátit Evropu zpět lidem“. Weber, který vzešel z regionální politiky, nemá zkušenosti s žádnou vysokou politickou funkcí, například ve vládě, ale od roku 2014 vede evropské lidovce v EP. Bruselský server Politico v této souvislosti připomíná, že Weber vyniká schopností hledat spojence a vytvářet koalice. „Budu naslouchat, pokusím se najít kompromis a potom se postavím do čela. To je to, co jsem dělal jako lídr politické skupiny,“ říká k tomu Weber.

Weberovým vyzyvatelem je bývalý finský premiér, který nyní působí v Evropské investiční bance, Alexander Stubb. I když se o jeho záměru vést evropské lidovce do voleb a ucházet se o křeslo šéfa Komise mluvilo dlouhé měsíce dopředu, Stubb, který ovládá pět cizích jazyků, má diplomy z prestižních evropských i amerických škol a v roce 2017 dokončil závod o Železného muže na Hawaii (maraton, 4 km běhu a 180 km na kole), jej oficiálně oznámil teprve tento týden ve Štrasburku.

Insideři evropské politiky od té doby píšou o tom, co Stubbova kandidatura může signalizovat pro samotnou Evropskou lidovou stranu, jejíž členy jsou i české strany TOP 09 a STAN. Stubb, stejně jako Weber, hájí základní evropské hodnoty, ale otevřeně se staví kriticky k režimu maďarského premiéra Viktora Orbána a nesouhlasí také, aby Orbánova strana Fidesz byla členem EPP. „Buď jste s námi, nebo jste mimo. Musíte jen dodržovat pravidla,“ citovaly Stubba Financial Times. Stubb uvedl, že chce, aby se v EPP o Orbánovi i nadále vedla diskuse a téma nezapadlo.

Šance finského politika sice vzrostly poté, co možný silný soupeř Barnier oznámil, že se nebude „stranického“ souboje o lídra EPP do voleb účastnit. Financial Times ale v této souvislosti podotýkají, že i tak jsou šance Stubba na úspěch nízké. „Stubb pochází z malé země a ve vrcholové politice nebyl poslední dva roky. To do role favorita staví Webera,“ píše prestižní deník.

Vedle evropských lidovců jsou známá ještě jména kandidátů na spitzenkandidáty z řad evropských socialistů (S&D) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR) – současného místopředsedu Evropské komise Slováka Maroše Šefčoviče, respektive českého europoslance Jana Zahradila (ODS).

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud