Železný muž, nebo favorit Merkelové? Evropští lidovci hledají nástupce Junckera | info.cz

Články odjinud

Železný muž, nebo favorit Merkelové? Evropští lidovci hledají nástupce Junckera

Příští rok touto dobou bude již pravděpodobně jasné, kdo na dalších pět let povede Evropskou komisi a v úřadu jejího předsedy vystřídá třiašedesátiletého politického veterána Jean-Claudea Junckera. Výběru svého kandidáta jsou zatím nejblíže evropští lidovci (EPP), k nimž se hlásí i české strany TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ale jen co do počtu adeptů. Do výzvy se dosud přihlásili dva – šéf EPP v Evropském parlamentu Němec Manfred Weber a bývalý finský premiér Alexander Stubb.

Třetí muž, o kterém se vážně spekulovalo a který by mohl výrazně zamíchat kartami, byl Francouz Michel Barnier. Minulý týden se ale rozhodl, že se o funkci šéfa Evropské komise po Junckerovi ucházet nebude, protože už nyní zastává v Komisi důležitý úkol, který nemůže opustit. Barnier je hlavním vyjednavačem Komise pro brexit a i když zatím není jasno, na čem se obě strany, tedy EU a Spojené království dohodnou, k odchodu země z evropské osmadvacítky by mělo dojít na jaře příštího roku.

V ten samý termín, konkrétně 23. - 26. května 2019, proběhnou po celé EU volby do Evropského parlamentu. I když do nich zbývá ještě poměrně dlouhá doba, evropské nadnárodní strany, resp. politické skupiny v Evropském parlamentu se na ně připravují už nyní.

Ve hře je totiž hodně. Kromě toho, že Evropský parlament s největší pravděpodobností od základu změní své složení, protože se do něj dostanou nové strany a hnutí, které budou usilovat o jiné přeskupení sil, volit se bude také nový předseda Evropské komise. A vše se vším souvisí.

Jak už INFO.CZ psalo, nad přesným postupem zatím visí plno otazníků. Současný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vzešel z nového systému, který se v roce 2014 uplatnil vůbec poprvé v historii a který se označuje německým výrazem „spitzenkandidáti“. Jde o to, že si jednotlivé politické skupiny vyberou ze svých řad a na základě svých pravidel volebního lídra a s ním jdou do voleb do Evropského parlamentu. Tento lídr je zároveň kandidátem na šéfa Evropské komise. Voliči tak od začátku vědí, kdo může vést Komisi dalších pět let, a proces obsazování vedoucích funkcí v institucích EU se pro ně tím pádem stává o trochu přehlednějším.

To alespoň tvrdí ti, co systém spitzenkandidátů hájí. Kritici naopak poukazují na to, že se jedná pouze o neformální způsob, který není popsán v žádné smlouvě EU. Navíc v roce 2014 mohl fungovat jen díky tomu, že se (alespoň po nějakou dobu) spolehlivě opíral o nepsanou dohodu dvou nejsilnějších politických rodin v Evropském parlamentu, kterými jsou evropští lidovci (EPP) a evropští socialisté (S&D).

Výtky na adresu spitzenkandidátů mají některé členské státy – například se ví, že se proces příliš nezamlouvá německé kancléřce Angele Merkelové, a to i přesto, že její křesťanští demokraté (CDU) zasedají v Evropském parlamentu v největší politické skupině EPP. „V příštím parlamentu nebudou jednoznačné většiny. Vůbec nevíme, kdo se s kým spojí. Nedá se proto říct, že to (předseda Evropské komise; pozn. redakce) bude kandidát nejsilnější strany. Musíme si počkat, jaké většiny se v parlamentu vytvoří,“ řekla Merkelová letos v únoru.

A není sama. Lídři členských států, kteří o spitzenkandidátech mluvili na summitu v Bruselu také v únoru, se dohodli, že až budou společně potvrzovat kandidáta na šéfa Komise, nebudou se při tom na neformální dohody o spitzekandidátech ohlížet.

Co zmůže Viktor Orbán?

I přesto, že se kolem procesu spitzenkandidátů stále vede diskuse a není ujasněno plno detailů, politické skupiny začínají pomalu ve svých řadách lovit možné volební lídry a případné budoucí předsedy Evropské komise. Obzvlášť zajímavá je situace u evropských lidovců, kde jsou potvrzeny nominace dvou kandidátů zvučných jmen. A vůbec není vyloučeno, že se mohou objevit ještě další – nominační proces končí v polovině října.

Už v září se přihlásil šéf EPP Němec Manfred Weber, který je členem bavorské odnože křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. Svou kandidaturu oznámil na Twitteru v sérii tweetů v angličtině, němčině a francouzštině. Jeho politickým heslem bude „vrátit Evropu zpět lidem“. Weber, který vzešel z regionální politiky, nemá zkušenosti s žádnou vysokou politickou funkcí, například ve vládě, ale od roku 2014 vede evropské lidovce v EP. Bruselský server Politico v této souvislosti připomíná, že Weber vyniká schopností hledat spojence a vytvářet koalice. „Budu naslouchat, pokusím se najít kompromis a potom se postavím do čela. To je to, co jsem dělal jako lídr politické skupiny,“ říká k tomu Weber.

Weberovým vyzyvatelem je bývalý finský premiér, který nyní působí v Evropské investiční bance, Alexander Stubb. I když se o jeho záměru vést evropské lidovce do voleb a ucházet se o křeslo šéfa Komise mluvilo dlouhé měsíce dopředu, Stubb, který ovládá pět cizích jazyků, má diplomy z prestižních evropských i amerických škol a v roce 2017 dokončil závod o Železného muže na Hawaii (maraton, 4 km běhu a 180 km na kole), jej oficiálně oznámil teprve tento týden ve Štrasburku.

Insideři evropské politiky od té doby píšou o tom, co Stubbova kandidatura může signalizovat pro samotnou Evropskou lidovou stranu, jejíž členy jsou i české strany TOP 09 a STAN. Stubb, stejně jako Weber, hájí základní evropské hodnoty, ale otevřeně se staví kriticky k režimu maďarského premiéra Viktora Orbána a nesouhlasí také, aby Orbánova strana Fidesz byla členem EPP. „Buď jste s námi, nebo jste mimo. Musíte jen dodržovat pravidla,“ citovaly Stubba Financial Times. Stubb uvedl, že chce, aby se v EPP o Orbánovi i nadále vedla diskuse a téma nezapadlo.

Šance finského politika sice vzrostly poté, co možný silný soupeř Barnier oznámil, že se nebude „stranického“ souboje o lídra EPP do voleb účastnit. Financial Times ale v této souvislosti podotýkají, že i tak jsou šance Stubba na úspěch nízké. „Stubb pochází z malé země a ve vrcholové politice nebyl poslední dva roky. To do role favorita staví Webera,“ píše prestižní deník.

Vedle evropských lidovců jsou známá ještě jména kandidátů na spitzenkandidáty z řad evropských socialistů (S&D) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR) – současného místopředsedu Evropské komise Slováka Maroše Šefčoviče, respektive českého europoslance Jana Zahradila (ODS).

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud