Články odjinud

Zeman jednal s Merkelovou o hospodářských otázkách. Vyslovil se proti clům, která prosazuje Trump

Zeman jednal s Merkelovou o hospodářských otázkách. Vyslovil se proti clům, která prosazuje Trump

Prezident Miloš Zeman jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem zejména o hospodářských otázkách. Při jednání s německým prezidentem se dotkli i společné minulosti, Zeman přitom uvedl, že nechce otvírat otázku válečných reparací. Zeman to řekl českým novinářům na závěr své návštěvy Berlína.

Setkání s Merkelovou bylo podle Zemana přátelské a prezident je rád, že se opět viděli. Novinářům řekl, že s kancléřkou jednal zejména o ekonomické situaci a o možné hospodářské krizi.

Český prezident mimo jiné uvedl, že Praha má zájem o obchod s Íránem a stojí o zrušení vzájemných sankcí. Česko je podle něj také proti zvyšování cel, které nyní prosazuje americký prezident Donald Trump.

Se Steinmeierem Zeman mluvil nejen o ekonomických tématech, ale také o Evropské unii a o vzájemných vztazích. Zeman řekl, že minulost se má ponechat historikům. V rozhovoru s německým protějškem také znovu zdůraznil, že Česká republika nevidí důvod zabývat se otázkou válečných reparací. S tímto požadavkem vůči Německu v minulosti vystoupilo Polsko.

Alternativa pro Německo? Je proti Benešovým dekretům

Alternativa pro Německo (AfD) je podle prezidenta Zemana proti Benešovým dekretům, což není v českém národním zájmu. "Samozřejmě, že AfD je protiimigrační, a to je mi nesporně sympatické," podotkl český prezident při hodnocení německé politické scény. "Je ale dobré přečíst si její program jako celek a najednou zjistíte, že AfD odsuzuje Benešovy dekrety," uvedl.

Na základě Benešových dekretů byli po druhé světové válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanství i majetku.

Prezident dal také najevo, že si přeje pokračování současné německé koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud