Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman pojede v červenci na summit NATO, potvrdila Šlechtová

Zeman pojede v červenci na summit NATO, potvrdila Šlechtová

Prezident Miloš Zeman bude příští měsíc zastupovat Českou republiku na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu. Novinářům to po čtvrtečním a pátečním jednání aliančních ministrů obrany řekla česká ministryně Karla Šlechtová. Ministerská schůzka se z velké části věnovala právě přípravě setkání vrcholných představitelů NATO.

Letošní summit NATO se uskuteční 11. a 12. července v novém komplexu alianční centrály v Bruselu. Podle dřívějšího vyjádření prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se Zeman zúčastní summitu první den, tedy 11. července. Prezident už budovu zná, už loni v květnu se šéfové států a vlád zemí aliance právě zde sešli na "minisummitu" pořádaném při příležitosti převzetí stavby od belgické strany.

Tehdejší setkání ale bylo především příležitostí k prvnímu setkání s novými prezidenty USA a Francie Donaldem Trumpem a Emmanuelem Macronem. Trump tehdy na evropské spojence naléhal, aby skutečně začali na svou obranu vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak se v roce 2014 dohodli na summitu ve Walesu. Evropští spojenci USA a Kanada od té doby zastavili propad obranných výdajů a letos by měli předložit konkrétní plány, jak se chtějí na ona dvě procenta v roce 2024 reálně dostat.

Ministři ve čtvrtek a dnes schválili například změny v alianční velitelské struktuře, nově ustavená velitelství v Norfolku v USA a v německém Ulmu mají usnadnit přesuny sil přes Atlantik a po Evropě.

Otázka snazších přejezdů přes Evropu byla také tématem dnešních diskusí s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Evropská unie se v poslední době začíná na společnou obrannou a bezpečnostní politiku také více soustředit, například prostřednictvím projektů trvalé posílené spolupráce členských zemí na některých konkrétních projektech. Za zásadní Šlechtová v této souvislosti považuje, že projekty obou organizací se musí doplňovat.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1