Bělobrádek: Česká ekonomika nemůže stát na levné pracovní síle a montovnách

Info.cz

Příští týden se v Praze uskuteční skvěle obsazená konference Česko-silný hráč v evropské lize. Té se zúčastní nejen politici, ale i úspěšní byznysmeni, kteří nastíní svojí vizi křesťanskodemokratického hospodářského modelu. Jako ochutnávku před zahájením konference vám přinášíme 1. část rozhovoru s vicepremiérem české vlády a šéfem KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem.

Příští týden vystoupíte na konferenci Silné Česko, která má za cíl rozproudit debatu o nastavení budoucího českého hospodářského modelu. Jaký je tedy Váš pohled na tuto problematiku?

Rozhodně to nemá být model založený na levné pracovní síle a výrobních montovnách. Budoucnost vidím ve špičkovém průmyslu, který vytváří vysokou přidanou hodnotu, a v kvalitních službách. V České republice máme spoustu podniků, které jsou životaschopné, sebevědomé, dokáží uspět ve světové konkurenci. Stát by jim rozhodně neměl překážet v jejich podnikání. Přesto právě na státu a na našich budoucích vládách také hodně záleží. Jde o to, jak dokážeme podpořit vzdělávání, výzkum a inovace.

Pokud použiju fotbalovou terminologii – právě věda a výzkum mohou být českou uličkou do naší budoucnosti, kde góly jsou například znalosti, duševní vlastnictví či prosperita. Rozhodně ale nechceme našim podnikům diktovat od zeleného stolu, na co se mají v inovacích zaměřovat. Naopak, nastartovali jsme s českým průmyslem strategický dialog; zjišťujeme, jaké jsou jeho dlouhodobé potřeby, a společně formulujeme priority. Na základě těchto priorit také investujeme veřejné prostředky do vědy a výzkumu. Záměrně používám slovo investujeme, protože jsem přesvědčen, že jde o investici do budoucí moderní ekonomiky.

Proč jsou věda a výzkum tak důležité pro český byznys?

Vyspělá ekonomika a excelentní výzkum – to jsou spojené nádoby. Je evidentní, že nejúspěšnější ekonomiky světa staví svůj úspěch na excelentním výzkumu – ať už základním, nebo aplikovaném. To samé by mělo platit v Česku. Spolupráce mezi státem a byznysem je důležitá také proto, aby se tuzemské firmy dokázaly lépe vyrovnat s digitální transformací a dosahovaly vyšší přidané hodnoty.

Investice do výzkumu a inovací jsou přímou investicí do konkurenceschopnosti naší ekonomiky, jednoduše řečeno, podporou rozmanitosti vědního prostředí a uplatněním jeho výsledků v praxi přispíváme na naši budoucnost.

Dlouhodobě se snažíte o navyšování rozpočtu pro kvartérní sektor. Zanedbávalo se v Česku v minulosti financování inovací? A pokud ano, proč?

Výdaje soukromého sektoru do výzkumu a vývoje setrvale rostou, stále chybí funkční spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Pokud opět použiju fotbalovou terminologii – inovace chápu jako ofenzívu, tlak na branku, při kterém je ale nutné vycházet za zajištěné obrany, která se ale také nebojí útočit, a kreativní zálohy. Za obranu a zálohu bych mohl s nadsázkou označit základní a aplikovaný výzkum. V této oblasti se bohužel některé minulé vlády chovaly k výzkumu velmi přezíravě.

V období let 2007 – 2013 putoval velký objem veřejných peněz z národních, ale především evropských zdrojů, do staveb a budování vědeckých center, do infrastruktury. Teď se musíme soustředit na tvorbu kvalitních vědeckých týmů do těchto center a také na větší internacionalizaci české vědy, která chybí. My jsme prosadili větší finanční podporu a řadu nových nástrojů pro podporu aplikovaného výzkumu, což má vliv na inovativnost. Nové stavby a jejich vybavení je „vidět“. Rozjezd výzkumných programů a jejich výsledky už jsou viditelné méně, protože se projeví až za několik let.

Celý rozhovor čtěte na INFO.CZ ve čtvrtek 8. června v 9:00.  

sinfin.digital