Nesmíme hodit vyslané pracovníky přes palubu, odnesou to i Češi, říká europoslankyně Dlabajová

Lucie Bednárová

Na půdě Evropského parlamentu se schyluje k velké bitvě, která může do budoucna výrazně zkomplikovat podnikání českých firem v jiných evropských zemích. Vyslaní pracovníci, tedy zaměstnanci, které domácí firmy vysílají na zakázky do zahraničí, sice představují zanedbatelné procento celkového počtu zaměstnanců v EU, ale symbolizují základní principy, kvůli kterým Česko do unie vstupovalo. „Pohled na vyslané pracovníky hluboce rozděluje Evropu. Pokud ustoupíme, bude to konec svobody podnikání a volného pohybu služeb po Evropě,“ varuje česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE), která se podílí na jednání o podobě klíčové směrnice o vysílání pracovníků v EU. Nová legislativa ovlivní celou řadu sektorů. Největší obavy mají čeští dopravci nebo stavební společnosti.

Zdá se, že vyslaní pracovníci jsou v Evropě tématem čísla jedna. Hádají se o ně politici a třeba francouzský prezident kvůli nim neváhá objíždět partnery ve východní Evropě a přesvědčovat je o své pravdě. Ve skutečnosti ale těchto pracovníků v EU mnoho není. Proč je tedy téma tak citlivé? Neplýtvá se na něm zbytečně politickou energií?

Je pravda, že vyslaní pracovníci tvoří přibližně jedno procento pracovního trhu v EU, a souhlasím, že je to neúměrné diskusím, které se kolem nich vedou. Ale dostali jsme se do momentu, kdy se z tématu stal symbol. Západoevropští politici říkají ve svých zemích, že pracovní síla z východu bere místním lidem práci. Vůbec si ale neuvědomují to, že pracovní síla k nim nepřichází tolik kvůli rozdílným mzdám, které jsou na západě vyšší, ale spíše kvůli tomu, že jde o kvalifikovanou pracovní sílu, kterou západní Evropa potřebuje. A nyní reálně hrozí, že západoevropské státy o tuto kvalifikovanou pracovní sílu přijdou.

Uprchlíky si musíme vybírat. Můžou přijít muslimové, ale prověření, říká šéf ODS Fiala

sinfin.digital