Informace z centra dění: Miliony na zastavení migrace. Babiš nabídne Itálii finanční pomoc

Lucie Bednárová

Státy Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, nabídnou 35 milionů eur (téměř 900 milionů korun) na projekt posílení ochrany hranic Libye. Novinářům to dnes před odletem na dvoudenní summit premiérů a prezidentů EU, který odpoledne začíná v Bruselu, potvrdil premiér Andrej Babiš. Jednat o tom bude s italským premiérem. 

„Víceméně se čeká shoda na stejné částce pro všechny,“ řekl ráno před nástupem do letadla český premiér Andrej Babiš. V Bruselu jej kromě vrcholu celého dne, tedy neformální večeře s ostatními lídry EU, která se bude zaměřovat na reformu azylové a migrační politiky, čeká také jednání s italským premiérem Paolem Gentilonim. Na něm by vlády čtveřice středoevropských států měly přijít s nabídkou finanční pomoci na posílení ochrany hranic Libye.

„Nabídka vychází z bilaterálních jednání našich expertů v rámci V4. Visegrádská čtyřka navrhuje přispět 35 miliony eur (přibližně 900 milionů korun),“ řekl Babiš.

Peníze by měla Itálie využít na výcvik lidí, kteří by pomohli například v boji proti pašerákům. Babiš dodal, že se na expertní úrovni uvažovalo také o rozdělení částky podle podílu na HDP, nebo podle počtu obyvatel. Státy se nakonec dohodly na tom, že každá země přispěje stejným dílem.

Premiér Babiš včera v poslaneckém výboru pro evropské záležitosti zopakoval, že Česko nesouhlasí s tím, aby součástí budoucí reformy azylové a migrační politiky EU bylo přerozdělování migrantů na základě kvót. Mnohem důležitější podle něj je, aby se EU soustředila na možnosti, jak nelegální migranty zastavit ještě před příchodem do Evropy. Babiš prohlásil, že pokud v EU projde reforma s kvótami, unie se bude muset vedle odchodu Spojeného království z EU vypořádat i s exity dalších zemí. Dnes a zítra chce před takovým scénářem varovat své kolegy v Evropské radě.

S návrhem na zavedení kvót v případě mimořádně silných migračních vln přišla Evropská komise a podporuje ho i Evropský parlament. Především země Visegrádské čtyřky se ale staví ostře proti, zatímco jiné země, například Itálie, Německo nebo Švédsko, je v určité podobě obhajují. Za „neevropské“ je před několika dny označil i šéf Evropské rady Donald Tusk.

sinfin.digital