Honba za „pachateli" minulého režimu nemá smysl. Politizace dějinám škodí, zní z ÚSTR

ČTK

raz

Nehonit "pachatele" minulého režimu, ale zachovat si kritický odstup a kultivovat diskusi o minulosti, tak vidí hlavní poslání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) jeho současné vedení. Ústav vznikl před deseti lety a zákon mu stanovil dvě oblasti bádání: období nesvobody v letech 1938 až 1945 a totalitní komunistickou moc mezi roky 1948 a 1989. Dnes se výzkumu věnuje v ústavu přes 60 historiků. Kromě bádání se ústav zaměřuje na popularizaci a vzdělávání, za rok jeho semináři prošlo více než 600 učitelů dějepisu.

„Výzkumných projektů máme přibližně 40," řekl ČTK náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka. Zaměřují se na anatomii moci a na to, jak se chová společnost v diktatuře. Platí to o období okupace i komunismu. Na projektech zkoumajících druhé z těchto období pracuje více historiků, kolem 35. Podle ředitele Zdeňka Hazdry to vyplývá z rozsahu tématu i z delšího období, kterou komunistická totalita pokrývala.

Jedním ze zásadních současných výzkumů jsou dějiny Státní bezpečnosti, které historikové rozdělili do tří dílů. První, vztahující se k letům 1948-1953, by měl být dokončen ještě letos. Další z chystaných publikací je Slovník vedoucích funkcionářů KSČ a na počátku příštího roku by měl vyjít slovník se jmény popravených z politických důvodů. "Máme například i projekt o udavačství jako sociální praxi. Kolega se nyní věnuje udavačství v období okupace, ale zajímavé by to bylo i pro období normalizace," zmínil další plány Matějka.

„Politický podvod století.“ Maďarsko loni tajně přijalo 1300 uprchlíků, opozice volá po rezignaci Orbána

sinfin.digital