Stát přispěje na vybudování památníku v Letech 117 milionů korun. Co vznikne, zatím není jasné

Aneta Černá

Památník, naučná stezka, nebo návštěvnické centrum? Veřejnost i příbuzní obětí, které zahynuly v koncentračním táboře v Letech u Písku, dnes debatovali o tom, jak by mělo místo bývalého tábora vypadat. V místě utrpení stovek Romů vznikl v 70. letech vepřín, který se stát rozhodl loni vykoupit a předat do správy Muzea romské kultury, které nyní řeší, co v místě vznikne. Mluví se o stezce z informačními tabulemi i o tom, že by v místě mohla zůstat budova vepřína jako memento minulého režimu. Mezi návrhy je i návštěvnické centrum i alej stromů, jejichž počet by odpovídal počtu obětí. Na financování pomníku se budou kromě státu podílet i takzvané Norské fondy.

Zástupci Muzea romské kultury a společnosti Romea na dnešek do Prahy svolali veřejnou debatu o podobě budoucího památníku v Letech u Písku. V diskusním panelu zasedli příbuzní obětí i Jana Horváthová, která stojí v čele Muzea romské kultury, v jehož správě místo bude. Nyní dle informací Horváthové dochází k vyklízení vepřína a na konci března by mělo dojít k předání areálu.

Stát přispěje na památník 117 milionů korun, Norové milion eur

Hlavním bodem debaty byly úvahy o možné budoucí podobě místa. „Jsme přesvědčeni, že památník by měl být určen celé veřejnosti, romské i neromské, a obsahem by měla být důstojná pieta a připomínka, ale i poučení o konkrétní podobě holokaustu Romů na tomto místě,” uvedla Horváthová. V místě by mělo vzniknout mimo polohu bývalého tábora návštěvnické centrum se stálou výstavou, kde by nechyběly ani artefakty, které odhalil archeologický průzkum.

„Chceme, aby v místě masových hrobů a na místě bývalého areálu tábora fungovalo tiché pietní místo. Pozůstalí mají představu mohyly s křesťanskou symbolikou. V pietní části areálu se zachovaly půdorysy staveb bývalého tábora, a ty bychom chtěli kontrastně označit stejně jako areál celého tábora. Máme také představu o stromové aleji, kde by mohl počet stromů odpovídat počtu obětí a tato alej by spojovala pietní část s návštěvnickým centrem,” dodala Horváthová.

Na financování památníku se kromě státu budou podílet i zahraniční zdroje. „Ze státního rozpočtu uvolníme 117 milionů korun. Norové chtějí ze svých fondů přispět milion eur. Celková hodnota investice se tak pohybuje kolem 141 milionů korun, z toho asi 120 milionů bude stát demolice a rekultivace místa,” uvedl Jaroslav Kolčava z Ministerstva kultury.

sinfin.digital