Vláda nepodpoří návrh KSČM na zavedení náhradního výživného. Podle právníků nezohledňuje evropské právo

ČTK

sto

Vláda v demisi nepodpoří návrh komunistů na zavedení náhradního výživného, zálohované výživné ale kabinet chce řešit. Podle vicepremiéra v demisi Richarda Brabce bude jedním z priorit budoucí vlády. Téma je podle něj součástí vyjednávání hnutí ANO o nové vládě, ve které se chce strana opřít o ČSSD a KSČM.

Podle vládních legislativců by náhradní výživné na děti, jak je navrhla KSČM, způsobilo nerovnost rodin v tíživé sociální situaci. Náhradní výživné by za neplatiče alimentů poskytoval podle předlohy stát. Rozpočtové náklady by činily v prvním roce podle odhadů předkladatelů asi miliardu korun, následně by se snižovaly.

Špatnou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je nutné řešit bez ohledu na důvod, kvůli kterému se do ní dostaly, napsali legislativci na základě připomínek ministerstev do předběžného stanoviska kabinetu. Nebylo by podle nich správné zvýhodňovat rodiny, které se dostaly do tíživého stavu kvůli neplacení alimentů.

Předloha navíc podle právníků nezohledňuje evropské právo, když jednou z podmínek nároku na náhradní výživné by byl trvalý pobyt v Česku. Na státní alimenty by tak neměli nárok občané jiných členských zemí EU, kteří legálně žijí v ČR a mají v ní jen bydliště. Návrh tak podle legislativců porušuje zásadu rovnosti v sociálních výhodách.

Nárok na náhradní výživné by měl podle předlohy KSČM rodič v případě, že příjmy domácnosti by nedosahovaly 2,9násobek životního minima. Podmínkou pro výplatu by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců. Částka náhradního výživného by odpovídala částce stanovené soudem, nejvýše by mohla dosáhnout 1,2násobku životního minima.

sinfin.digital