Před pár týdny uplynulo třicet let od smrti disidenta Pavla Wonky. Zemřel 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností v cele kriminálu v Hradci Králové, utýraný komunistickým aparátem. Jeho starší bratr Jiří Wonka, před listopadem 1989 rovněž z politických důvodů pronásledovaný, se v posledních desetiletích věnuje péči o bratrův odkaz. Dělá to dosti důsledně, soudí se s lidmi, kteří Pavla Wonku zpochybňují, poslední proces vyhrál před měsícem: podle zatím nepravomocného verdiktu mu jistý Václav Černík musí zaslat omluvu následujícího znění: „Omlouvám se za své výroky, že 'Pavel Wonka byl gauner a veliký hajzl a ve věznici Plzeň Bory udával bachařům', které jsem pronesl 26. 4. 2012 v restauraci Sokolovna v Trutnově.“
Když dostal Jiří Wonka v jednom rozhovoru otázku, zda je pro něj bratrova obhajoba to nejdůležitější v životě, odpověděl, že ano: „S bráchou jsme neměli otce, takže jsme byli k sobě úplně přirostlý. Štve mě to, jak se o něm dnes mluví. Je to moje celoživotní oběť. Jsem kvůli tomu zavalený papíry a všechno dělám sám. (…) A nikdo jiný z našeho rodu už není, kdo by hájil jeho čest, takže jsem k tomu odsouzen já.“