Češi zjistili, že nepoctivost se vyplácí. Proto tak obdivují Babiše a Zemana, tvrdí Vlachová

Aneta Černá

Jako jedna z mála odmítla v roce 1977 podepsat takzvanou Antichartu. „Samozřejmě, že to si musel každý člověk rozhodnout. Buď se musel sám před sebou navždy shodit, nebo odolat. Nemohla jsem to podepsat, to bych si sama sebe už nikdy nemohla vážit,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ dokumentaristka Kristina Vlachová. Do revoluce nesměla veřejně působit, poté ale vytvořila řadu dokumentů o politických vězních, ale i Janu Palachovi a za svoji práci získala letos Cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva. Možná nejznámější je její dokument Kauza Uherské Hradiště, ve kterém upozorňuje na to, jak se české justici nedaří trestat komunistické zločiny.

Poselství vašeho dokumentu Kauza Uherské Hradiště je poměrně jasné – potrestání zločinů komunismu je složité a zdlouhavé. Film měl premiéru v roce 2006. Změnilo se v tomto ohledu za těch 12 let něco?

Před několika týdny zemřel Ladislav Mácha, vyšetřovatel StB, který utloukl kněze Josefa Toufara. Mácha odsouzen byl, ale ve věznici strávil pouze rok, poté ho propustili kvůli údajně špatnému zdravotnímu stavu. Navzdory tomu žil ještě dalších 15 let, na svobodě a úplně v klidu. Přestože velká část těchto mučitelů, kteří by měli být za své „jednání“ za komunismu odsouzeni, již zemřela, tak ani u těch dosud žijících se většinou stále nedaří zjednat spravedlnost.

Proč to ani tři desetiletí po revoluci neumíme?

Podle mne k jejich potrestání chyběla a dosud chybí vůle. V Kauze Uherské Hradiště vidíme proces, ve kterém byli obžalováni tři vyšetřovatelé StB: Alois Grebeníček, Vladimír Zavadilík a Ludvík Hlavačka. Grebeníček, který dle výpovědí svědků také vězně týral, se ale k soudu nikdy nedostavil. Syn ho údajně převážel z nemocnice do nemocnice, a tak měl Alois Grebeníček stále oficiální omluvenky, že se k soudu dostavit nemůže. Přitom chodil s pejskem na procházku a působil velice zdravým dojmem. Ale jeho syn, který byl tehdy předsedou KSČM, dělal vše pro to, aby otec k soudu nepřišel. Tomu se v západní Evropě říká pohrdaní soudem. Tam by takového člověka na přelíčení prostě dovezli, nebo by aspoň musel zaplatit pokutu.

Nepotrestali jsme totalitní zločiny. Na zákaz komunistů ale není pozdě, tvrdí Winkelmannová

sinfin.digital