Tady nacisté trýznili české vlastence: do ran jim lili i žíraviny. 10 zajímavostí o Pečkárně

Aneta Černá

Pohasínaly tu naděje, ale také se utvrzovaly charaktery. Petschkův palác, nebo-li lidově zvaná Pečkárna, byla řídící úřadovnou gestapa v Praze a doslova místem, kde se za protektorátu koncentrovalo to nejhorší zlo. Celami zde za šest válečných let prošly desetitisíce Čechů, kteří museli čelit tomu nejbrutálnějšímu mučení a nátlaku. Někteří odolali, jiní se zde naopak přiklonili na stranu nacistů. Místo však zůstává i 70 let po válce zachováno téměř v původním stavu.

Z banky pro honoraci se stal obávaný úřad s mučírnou

Petschkův palác nevzniknul původně jako centrála tajné státní policie. Budovu si mezi lety 1923 až 1929 nechala postavit bankéřská rodina Petschkových, která ji chtěla využívat jako reprezentativní centrálu svého impéria. Novoklasicistní dům na rohu ulic Washingtonova a Politických vězňů kousek od Hlavního nádraží sloužil jako banka pro lepší klientelu ale jen několik let. Židovská rodina Petschkových ze strachu před šířícím se antisemitismem v roce 1938 emigrovala.

Když nacisté vtrhli 15. března 1939 na české území, vyhlídli si opuštěnou budovu banky za sídlo své tajné policie. Přesto nejdříve operovali ze zabraného hotelu Palace v Panské ulici, ale jakmile se v protektorátu začala stejně jako v říši utvářet síť německých úřadů, přesídlilo gestapo do Petschkova paláce, kde vznikla řídící úřadovna, která zde byla až do posledních dnů války v květnu 1945. Přestože nacisté tedy považovali židy za méněcenné, jejich majetku se rozhodně neštítili.

Památník hrdinům na Mašínově statku zaplatí dobrovolní dárci. Stát bude 30 milionů korun

sinfin.digital