Česko je zemí beze změn, ukázala analýza. Zákopová válka nahrává Babišovi. Bude opět premiérem?

Michal Sirový

ANALÝZA | Zatímco ve všech evropských zemích se politické preference mění prakticky každým dnem, ty české stojí na místě – i přes největší demonstrace od roku 1989.

Německo, Velká Británie, Rakousko, Řecko i Itálie zažívají nejeden politický otřes či posun, který se promítá do volební podpory jednotlivých stran. I na Slovensku vznikají nová ambiciózní uskupení, jež mají potenciál sestavovat vládu po volbách do Národní rady, které proběhnou na začátku roku 2020. Jedna z nich, Progresivné Slovensko, už dokonce prosadila svou kandidátku na prezidentku – Zuzanu Čaputovou.

Předešlé teze vychází především ze srovnání výsledků volebních průzkumů jednotlivých zemí z podzimu 2017 se zářím 2019. Použitá metodologie je vcelku jednoduchá a můžeme si ji vysvětlit na modelovém příkladu. Pirátská strana získala ve volbách 2017 necelých jedenáct procent hlasů. Aktuálně má dle agregátu průzkumů „Poll of polls“ – ze kterého byla čerpána všechna data – podporu přibližně 15 procent. Rozdíl jsou tedy čtyři procentní body. Při následném součtu změn všech stran od roku 2017 v dané zemi zjistíme, o kolik se posunuly politické preference tamních voličů. Čím blíže je výsledek nule, tím menší posun signalizuje. Nejvyšší možný součet je 200 procentních bodů. Znamenal by absolutní změnu stranických preferencí.

Dostál: Tři základní varianty budoucí vlády. Kterou si Babiš vybere?

sinfin.digital