Začal sněm TOP 09: hledá se nejen nový lídr strany, ale hlavně voliči

V sobotu ráno začal sněm jedné z nejmenších parlamentních stran, tedy TOP 09. Jeho delegáti v neděli dopoledne rozhodnou, kdo stranu povede po Jiřím Pospíšilovi, který se rozhodl post předsedy neobhajovat. O pozici šéfa strany se uchází Markéta Pekarová Adamová, která je součástí liberálně situovaného křídla strany, a konzervativně ukotvený senátor Tomáš Czernin. Klíčový pro budoucnost TOP 09 ale nebude pouze nový předseda čí předsedkyně, nýbrž především, zda se jí podaří najít způsob, jak zůstat i v budoucnu relevantním subjektem české politiky.

TOP 09 je už nějaký čas především pražskou stranou. Nebýt hlavního města, není už dávno ve sněmovně, možná by ani neexistovala. V předloňských sněmovních volbách TOP 09 překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny pouze v pěti krajích. A zatímco ji v Moravskoslezském kraji svůj hlas dalo jen 2,58 procent voličů, v Praze obdržela 12,64 procent hlasů. S ohledem na dlouhodobé preference, které u TOP 09 oscilují okolo pěti procent, lze nepochybně říct, že éra předsedy Jiřího Pospíšila v tomto ohledu příliš úspěšná nebyla. „Pospíšil byl další z řady politiků, kteří nedokázali zúročit osobní popularitu ve prospěch strany. Není ani brilantní stratég, ani řečník jako Miroslav Kalousek. Povedlo se mu ale překonat éru otců zakladatelů a z TOP 09 namísto fanklubu udělat standardní stranu,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politický analytik Lukáš Jelínek.

„Handicapem Jiřího Pospíšila bylo dle mého názoru jeho angažmá v Evropském parlamentu,“ doplňuje politolog Petr Just. Přestože se podle něj snažil Pospíšil být vidět na domácí scéně, přeci jen nebyl tím nejviditelnějším představitelem strany. „Což by předseda být měl,“ nepochybuje Just. A dodává: „Za jeho vedení se nekonaly žádné volby prvního řádu (sněmovní), takže z tohoto pohledu je hodnocení jeho éry obtížné. Volby prvního řádu jsou asi nejvýznamnějším faktorem pro měření úspěšnosti či neúspěšnosti strany. Do čela strany byl zvolen měsíc po minulých volbách do Poslanecké sněmovny. Volební modely vycházející z výzkumů veřejného mínění se ale pod jeho vedením v případě TOP 09 pohybovaly kolem čísla podobného volebnímu zisku před Pospíšilovým příchodem, takže v tomto smyslu stranu za dva roky ani nepozvedl, ani nezahubil.“

Podobně to vidí politolog Daniel Kunštát: „Upřímně řečeno, díru do světa neudělal. Místo očekávané revitalizace strany dosáhl maximálně toho, že TOP 09 plus minus udržela alespoň ty pozice, které měla už před jeho nástupem do předsednického křesla.“ Přesto lze podle jeho mínění Pospíšilovi určité relativní úspěchy přičíst. Politolog v této souvislosti připomíná solidní výsledek TOP 09 v evropských volbách, znovuobnovení kooperační kapacity směrem k dalším partnerům na pravém středu, anebo fakt, že stranu dostal do vedení Prahy. „Ale i tyto okamžiky můžeme považovat v lepším případě pouze za jakési naprosté minimum, které se očekávalo tak nějak samozřejmě. To podstatné se totiž Jiřímu Pospíšilovi nepodařilo - vytáhnout TOP 09 z velmi nejistých vod pětiprocentní podpory voličů,“ uvažuje Kunštát.

Pečinka: Spořádaný úpadek TOP 09

sinfin.digital