Dvě velké firmy Facebook a Google, se střetly o to, kdo koupí výrobce chytrých hodinek a fitness náramků Fitbit. I když se Facebook hodně snažil, získal jej Google. Za cenu 2,1 miliardy dolarů má i veškerá zdravotnická data 28 milionů uživatelů Fitbitu včetně jejich historie. A to je pořádný balík velmi cenných biometrických údajů. Co s nimi bude dělat? Mít taková data je sen každého obchodníka, nepochybuje lékař a expert na lékařskou informatiku Pavel Kubů.
Takzvané fitness či smart náramky umí sledovat celou řadu informací: tep, váhu, měřit tlak... Jak moc se mám bát, že taková data nějaká firma zneužije?
Všechna data, která o sobě někomu poskytneme, jsou zneužitelná. Proto také patří zdravotnická data k těm nejcitlivějším a přísně hlídaným. I v rámci GDPR mají nejpřísnější režim ochrany. Ale nejde jen o to, co o sobě poskytujeme Fitbitu, ale kdo z nás vůbec na sítích a v chytrých technologiích čte SLA (pozn.: smlouvu sjednanou mezi poskytovatelem služby a jejím uživatelem)? Kdo z nás skutečně ví, co už teď poskytujeme Googlu?
Ten přece provozuje celý operační systém, na němž běží veškeré androidové telefony, nebo veškeré vyhledávací služby. A opět: kdo čte SLA, aby věděl, jaká svolení už jsme dávno dali těmto firmám k práci s našimi daty? A kolik lidí tomu rozumí? Mnohdy přitom ani nemůžete svá data nechat smazat.
Když řeknete Googlu, že nesouhlasíte s jeho podmínkami, tak se vám ta aplikace, kterou chcete, vůbec nenainstaluje a daná služba se vám nespustí. Jistě, máme možnost si nastavit nějakou úroveň ochrany, ale to se většinou týká přenosu dat třetím stranám. A ne toho, jaké analýzy si z našich dat Google může dělat.
