Čeští mechanici RAF: Bojovali ve Francii, v Anglii opravovali letouny, komunisté je po válce zavřeli

Mikuláš Kroupa

Za úspěchem československých letců ve slavné Bitvě o Británii za 2. sv. války nestojí jen jejich um, odvaha a nasazení, ale také mechanici, kteří se starali o letouny. Příběhy legendárních stíhačů RAF jako třeba Fajtla či Peřiny média už vícekrát zpracovávala. Jejich mechanici stáli v pozadí, přestože i jejich osudy bývají dramatické. Mnozí z nich, než se dostali k RAF, nasazovali své životy v Bitvě o Francii v roce 1940. Po roce 1948 je pak komunisté pronásledovali stejně jako letce. 

Paměť národa zdokumentovala desítky příběhů příslušníků RAF a mnozí patří mezi pozemní personál. Přinášíme dva z nich: Bartoloměje Ranofreje, mechanika, který se staral o Wellingtony u 311. bombardovací peruti RAF a Jiřího Granta, který měl u 312. stíhací peruti RAF na starost Spitfirey.

Vzpomínky českých vojáků RAF systematicky od roku 2001 zaznamenali lidé z neziskové organizace Post Bellum‚ která spravuje sbírku Paměť národa. Podpořte jejich nahrávání pamětníků, vzdělávací projekty a knihy a výstavy třeba drobným darem, staňte se členem Klubu přátel Paměti národa. Děkujeme.

Hajný hlídal, aby nepřišlo gestapo

Bartoloměj Ranofrej se narodil v roce 1914, vyrůstal v Napajedlech, kde ho vychovávala babička: „Otec se nevrátil z první světové a maminka mi zemřela v mých čtyřech letech,“ začíná vyprávění Bartoloměj Ranofrej v roce 2003 v jednom malém panelovém bytě v Praze. Dvouletou vojenskou službu u protitankových děl si odsloužil v Uherském Hradišti.

Po nacistické okupaci Československa přijal nabídku kamaráda z vojny, aby se zapojil do Obrany národa. Jeho skupina shromažďovala zbraně, připravovala povstání a organizovala vojenský výcvik nováčků: „To se provádělo v lesích. Hajný nás hlídal, kdyby přišlo gestapo. Učili jsme nováčky střílet z pistolí a házet granátem.“ Skupinu kdosi udal a většina skončila v koncentračních táborech nebo na popravišti už v roce 1940. Bartoloměj měl ohromné štěstí. Krátce před prozrazením ho továrna Fatra na výrobu plynových masek, kde pracoval jako technik, vyslala do Jugoslávie do firemní pobočky. Měl pomáhat ve fabrice s opravami strojů. Odtud s jedním kamarádem v noci utekl, protože se doslechl, že se tvoří ve Francii československá zahraniční armáda. Po několika týdenní cestě přes Balkán, Turecko a Sýrii doplul až k francouzským břehům, kde se připojil ve vojenském táboře Agde k čs. jednotkám.

sinfin.digital