Na Nejvyšší soud (NS) se Jana Nečasová obrátila s návrhem na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu v listopadu minulého roku. Konkrétně se její žádost týkala rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě (OS) z 5. září 2012, kterým byl vydán první příkaz k odposlechu a dvou prodloužení, které provedl Krajský soud v Ostravě (KS) dne 4. ledna a 3. května 2013. Všechna tato tři rozhodnutí soudů označil NS za nezákonná, vyplývá z jeho rozhodnutí, k nimž se dostal server Česká justice.
Původně zahájil policejní orgán Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) úkony trestního řízení 6. ledna 2012, a to pro podezření ze spáchání trestných činů sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě a pro legalizaci výnosů z trestné činnosti, kterých se měli dopustit tehdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Libor Grygárek, Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička a další blíže neustanovené osoby, to vše v organizované skupině. 7. března 2012 policejní orgán rozšířil toto řízení o podezření z trestného činu sabotáže, kterého se měli dopustit Libor Grygárek a Michal Moroz, kteří měli spolu s dalšími neustanovenými osobami usilovat o ovládnutí „významných pozic“ ve státních institucích (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, státní zastupitelství, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů) s cílem poškodit ústavní zřízení a docílit „poruchu“ v činnosti orgánů činných v trestním řízení.
Poprvé se jméno Nečasové objevilo v návrhu policejního orgánu na pořízení odposlechu z 6. srpna 2012. Státní zástupce VSZ v Olomouci o něj požádal ostravský okresní soud 4. září a ten odposlech povolil 5. září 2012.
