Symbol bolestivé historie afrických otroků. Brána do Ria de Janeira je nově dědictvím UNESCO

ČTK

raz

Na první pohled je to jen několik kamenných bloků ohlazených časem. Tyto kameny v přístavní zóně Ria de Janeiro jsou však dávnými svědky bolestné historie afrických otroků. Kameny archeologické lokality Přístaviště Valongo jsou poznamenány ranami chmurné minulosti a v Brazílii, která je přes svůj multikulturní charakter dosud velmi poznamenaná rasismem, stále ještě zraňují. Vstoupil na ně před dvěma stoletími téměř milion otroků, kteří byli přivezeni hlavně ze západní Afriky.

„Je to místo jedinečné paměti, které obsahuje jediné dosud zachované pozůstatky vyloďování otroků v Americe," cituje agentura AFP antropologa Miltona Gurana, který měl na starosti kandidaturu této lokality na zanesení na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zapsána tam byla letos v červenci, samotné město Rio de Janeiro bylo zaneseno na seznam UNESCO už v roce 2012.

Přístaviště Valongo je tak na seznamu UNESCO stejně jako ostrov Gorée, který na něj byl zanesen v roce 1978. Z tohoto senegalského ostrova byli afričtí otroci převáženi do Ameriky. Tisíce kilometrů daleko, na druhém břehu Atlantiku, umožňují pozůstatky Přístaviště Valongo sledovat konec této strastiplné cesty.

„Ti, kdo cestu přežili, museli udělat jen několik kroků, aby se dostali ke svému cíli, na trh otroků, který tvořily četné obchody rozmístěné kolem náměstí," vysvětluje historik Claudio Honorato. „Z tohoto obchodu žila celá čtvrť, byli to dokonce výrobci řetězů a železných kruhů, které se dávaly otrokům kolem krku," dodává vědec z Institutu Nueva Negra, muzea vystavujícího tisíce kosterních ostatků pocházejících z obrovského společného hrobu ležícího nedaleko Valonga.

Otroci nezůstávali v Riu de Janeiro dlouho. Jakmile byli prodáni, byli rychle dopravováni ke mlýnům na cukrovou třtinu na severovýchodě, zlatým dolům v Minas Gerais nebo na kávové plantáže v oblasti Sao Paula.

sinfin.digital