Německem se znovu masivně šíří antisemitismus. Na vině je krajní pravice i muslimové

raz

Patnáctiletý Liam, kterého dlouhodobě šikanují arabští a polští spolužáci. Šestnáctiletá Klara, jejíž otec přežil koncentrační tábory v Osvětimi a Dachau, na kterou studenti na její elitní škole křičí, že Židé patří do plynu. A teenager Solomon, který začal čelit antisemitským útoků poté, co svým teď už bývalým přátelům řekl, že je z židovské rodiny. Loni ho například s napodobeninou zbraně v zádech vyvedli ven s tím, že si zaslouží jen popravu.

To je jen zlomek případů, na které upozorňuje reportáž amerického listu The Wall Street Journal a který nastiňuje smutnou realitu současného Německa. Antisemitismus se tam znovu stává problémem, který se dere na povrch společnosti. Jen za loňský rok policie zaregistrovala 1453 případu násilí proti židovským občanům, výrazně víc než v předchozích letech. Otázkou ale zůstává, kolik zůstává nenahlášených. Podle odhadů Americké židovské komise se úřady nedozví až o dvou třetinách z nich.

„Obávám se, že v Německu dospěla nová generace antisemitů,“ komentuje poslední vývoj předseda hlavní německé židovské organizace Josef Schuster s tím, že dekády, kdy se země snažila vyrovnat s faktem, že právě v jejím srdci vznikla myšlenka holokaustu, se zdají být pryč a nový hlas znovu získává krajní pravice. Právě její stoupenci podle policie můžou za 90 procent útoků proti Židům. Židovští aktivisté to ale rozporují a tvrdí, že úřady automaticky označují většinu antisemitských incidentů jako útoků krajní pravice bez toho, že by je podrobně vyšetřovaly. Podle Leviho Saomona, předsedy Źidovského fóra pro demokracii vůči antisemitsmu, mají ale významný podíl na násilných činech vůči Židům v Německu také muslimové.

Vlna antisemitismu je nejsilnější od druhé světové války. Důvodem je vzestup extrémní pravice i umírání pamětníků

sinfin.digital