Členské země Evropské unie ze střední a východní části unie dohánějí v bohatství západní členy. Ekonomické rozdíly se však prohlubují mezi severem a jihem. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie připravené pro zasedání ministrů financí EU Centrem pro studium evropských politik (CEPS).
EU má zájem, aby 27 zemí, které zůstanou členy unie po odchodu Británie v příštím roce, se ekonomicky sbližovaly. Věří, že velké rozdíly znesnadňují vytváření politiky v bloku a mohou být zdrojem budoucích krizí. Velké rozdíly také poskytují živnou půdu euroskeptickým a populistickým stranám, které mohou ohrozit budoucnost EU.
Hrubý domácí produkt v 11 zemích z převážně střední a východní Evropy, které se připojily k bloku od roku 2004, roste rychleji, průměrný růst zde dosáhl šest procent. Výsledkem toho je kumulativní růst reálných příjmů na hlavu v letech 1999 až 2016 v některých případech až o více než 200 procent. Na bohatším západě průměrný růst činil dvě procenta a HDP na hlavu se zvýšil pouze o 50 procent.
