Pokud si svět myslí, že Krym je daleko, mýlí se. Sankce je třeba zpřísnit, říká pro INFO.CZ Umerov

Eliška Kubátová

Kvůli kritice ruské anexe Krymu ho ruské tajné služby začaly stíhat a na necelý měsíc skončil na psychiatrii, k dvouletému trestu odnětí svobody ale nenastoupil. Místopředseda Medžlisu – zvykového parlamentu krymských Tatarů – Ilmi Umerov, který trpí Parkinsonovou nemocí a cukrovkou, se stal jedním z vězňů, které Rusko vyměnilo s Tureckem za vrahy čečenského novináře. Dokument potvrzující osvobození ale Umerov dodnes nemá, na Krym se proto podívat nemůže. „Pokud bych tam přijel a mohl okupačním úřadům ukázat dopis s podpisem Putina, že jsem osvobozen, bylo by to v pořádku, ale takhle mi na hranicích řeknou: ‚Co vy tady děláte. Vy máte sedět ve vězení‘. Proto nemůžu jet na Krym za svou rodinou,“ vypráví svůj příběh pro INFO.CZ Umerov, který přijel do Prahy na pozvání Člověka v tísni.

Jak jste prožíval okamžiky, kdy Rusko zahájilo obsazování poloostrova Krym? Dokázal jste si na počátku občanských protestů na Ukrajině představit, že k něčemu takovému dojde?

Separatistické nálady na Krymu byly po celou dobu. Když se vrátíme do historie, už v roce 1944 byl celý krymskotatarský národ vysídlen do jiných oblastí Sovětského svazu a namísto nich zde bylo usazeno jiné obyvatelstvo. Demografie Krymu tedy byla zcela uměle a násilně přetvořena – proto pro nás není možné, abychom připisovali vlastnictví tohoto území někomu jinému, než je krymskotatarský národ. Navzdory tuhému odporu vlády a úřadů se koncem 80. a začátkem 90. let podařilo 300 tisícům krymských Tatarů na Krym vrátit. Ten návrat probíhal z jejich vlastní iniciativy a na vlastní náklady, nikoliv rozhodnutím shora. Ruská většina na Krymu ale byla vždy nositelem separatistických nálad.

Ukrajinský velvyslanec pro INFO.CZ: Rusko vede proti EU hybridní válku, chystá si půdu k agresi

sinfin.digital