Přistoupení ČR k fiskálnímu paktu je symbolické. Rozpočty na uzdě v EU drží málokdo

Lucie Bednárová

Poslanecká sněmovna před několika dny schválila přistoupení Česka k tzv. fiskálnímu paktu, který vznikl v reakci na finanční a hospodářskou krizi před skoro deseti lety a má země EU přimět k rozpočtové odpovědnosti, aby nenásledovaly příklad zadluženého Řecka. Česko je spolu s Velkou Británií posledním státem unie, který smlouvu neratifikoval. I když jde o důležitý krok, není nutné jej přeceňovat, říkají někteří ekonomové. Proč?

„Plně v souladu s paktem hospodaří méně než polovina zemí, které ho podepsaly. ČR navzdory tomu, že jej nepodepsala, patří k těm nejvzornějším,“ napsal redakci hlavní ekonom CZECH FUND Lukáš Kovanda.

Poslaneckou sněmovnou prošel ve čtvrtek souhlas, aby Česko přistoupilo k tzv. fiskálnímu paktu (oficiálně Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii). Jde o mezinárodní smlouvu, kterou se v roce 2012 celkem 25 členských států EU zavázalo k tomu, že se bude při sestavování svých rozpočtů chovat zodpovědně. Země si kromě toho slíbily pravidelné eurosummity, na kterých budou probírat zásadní reformy, a řekly si, že budou koordinovat své hospodářské politiky.

Bruselská byrokracie dál bují. Juncker sliboval méně regulace, jeho komise to ale nezvládla

sinfin.digital