Ostrý kritik migrace i islámu. Kdo je muž, který krajní pravici ve Finsku zajistil druhé místo?

Eliška Kubátová

Ještě před půl rokem přisuzovaly předvolební průzkumy krajně pravicové Straně Finů páté místo. V neděli ale skončila v parlamentních volbách jen těsně druhá a získala o jeden mandát méně než vítězní sociální demokraté. Mnozí to považují za nejvýraznější a nejzásadnější moment víkendového klání, které bylo před volbami do Evropského parlamentu patřičně sledované. Největší zásluhu na úspěchu Strany Finů má její lídr Jussi Halla-aho – ostrý kritik imigrace a islámu, který se před televizními kamerami sice necítí být svůj, kvůli svým výrokům se však stal i terčem trestního stíhání.

Všechny hlavní politické síly dávaly už před volbami jasně najevo, že se Stranou Finů odmítají spolupracovat, krajně pravicovému uskupení to však voliče nesebralo – naopak se s 17,5 procenty stalo druhou nejmocnější silou v zemi. Od vítězných sociálních demokratů jej dělilo jen asi šest tisíc hlasů.

Znalci finské politiky připisují raketový nárůst popularity Strany Finů v první řadě jejímu šéfovi. Jussi Halla-aho v jejím čele stojí teprve od června roku 2017. Na první pohled nenápadný finský politik je taky od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu, ve kterém je Strana Finů součástí skupiny Evropských a konzervativců a reformistů (ECR), kam kromě české ODS patří také polské Právo a spravedlnost nebo belgická Nová vlámská aliance.

Předčasné volby ve Španělsku posílí krajní pravici. Vox těží z migrace i katalánské krize

sinfin.digital