Španělsko kráčí do další politické krize. 5 věcí, o které jde ve volbách

Eliška Kubátová

Do nedělních parlamentních voleb ve Španělsku už zbývají v podstatě jen hodiny, podle průzkumů však velká část voličů stále neví, jak bude hlasovat. Počet nerozhodnutých voličů se pohybuje kolem 25 procent a o to zajímavější bude čekání na výsledek. Pro jihoevropskou zemi, která se od roku 2015 potýká s extrémně roztříštěným parlamentem, to budou třetí parlamentní volby za pouhé čtyři roky a průzkumy navíc ukazují, že poprvé za desítky let se do parlamentu dostanou také příslušníci krajní pravice. Volby v jedné z největších zemí EU proto v neděli bude sledovat celá Evropa.   

Španělská politika v posledních letech zažívala horké chvilky a jinak tomu zřejmě nebude ani po nedělních volbách. Socialistický premiér a šéf strany PSOE Pedro Sánchez, který se dostal k moci před 10 měsíci poté, co byla kvůli korupčním skandálům vyslovena vládě lidoveckého premiéra Mariana Rajoye nedůvěra, tajně doufá, že získá dostatečně silný mandát, aby mohl dál zůstat v úřadu. Nic ale nemá jisté.

Čtvrtina voličů zůstává nerozhodnutých a podle očekávání nadcházející volby roztříštěnost španělské politiky jen utvrdí. Další fragmentace politických sil v zemi však není jediný důvod, proč budou volby zajímavé. Přinášíme seznam pěti nejdůležitějších věcí, o které se bude v nedělních předčasných volbách hrát.

Složité sestavování vlády

V zemi, kde se po pádu diktatury generála Franca u moci střídaly dvě hlavní politické síly – lidovci a socialisté – politickou mapu přepsaly volby v roce 2015. Španělsko tehdy stále pociťovalo dopady ekonomické krize a dva hlavní rivalové museli mezi sebe pustit nové hráče, což po volbách vyústilo v nejvíce roztříštěný parlament v demokratické historii země.

Skotští nacionalisté využívají chaos kolem brexitu. Vysněná nezávislost už ale není tak výhodná

sinfin.digital