ANALÝZA | Nástup nové Evropské komise vyvolává očekávání i obavy, předně v otázce boje proti změnám klimatu. Předsedkyně budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla do sto dní představit „Zelenou dohodu pro Evropu“, tedy aktualizovanou myšlenku přechodu EU k „uhlíkově neutrální“ ekonomice. A je jasné, že zásadním bodem střetu bude otázka, zda se do této představy „zelené“ Evropy vejdou i jaderné reaktory.
Jen málo otázek, snad jen s výjimkou migrace, rozděluje Evropu tak jako pohled na budoucnost jaderné energetiky. Němka Von der Leyenová pochází ze země razící společně s Rakouskem a další státy myšlenku „zeleného kontinentu“, který se v budoucnu obejde nejen bez spalování fosilních paliv, ale i bez využívání energie z jádra. Další skupina států, mezi které patří kromě Francie, Velké Británie či Finska i Česká republika, sice také formálně souhlasí s přechodem evropské ekonomiky na „bezemisní“ zdroje, ovšem pouze za podmínky, že mezi nimi zůstanou i atomové reaktory.
„V podstatě nejsme schopni se do budoucna bez jádra obejít,“ tvrdí současný ministr průmyslu Karel Havlíček. A prakticky tak opakuje to, co v různých podobách opakovali i jeho předchůdci v úřadě. Česko nemá vzhledem ke své geografické poloze podmínky k tomu, aby mohlo reaktory zcela nahradit obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od Německa nemůže využít tolik potenciál větru ani Slunce, navíc nedisponuje ani „německými penězi“.
