Kypr jako nová brána migrantů do EU. Situace se vymyká kontrole, ostrov žádá o pomoc

Eliška Kubátová

Evropskou migrační krizi, která v letech 2015 a 2016 zasáhla hlavně Řecko a Itálii, sledoval Kypr spíš zpovzdálí, dnes je ale situace jiná. Řecká část třetího největšího ostrova Středomoří hostí přes deset tisíc žadatelů o azyl a uprchlická centra praskají ve švech. Ani ne milionová Kyperská republika je tak v přepočtu na obyvatele zemí s největším počtem migrantů v Evropské unii. Stále zoufalejší úřady začátkem týdne zaslaly Evropské komisi dopis, ve kterém žádají o pomoc.

„S ohledem na bezprecedentně vysoký počet nově příchozích Kypr naléhavě potřebuje okamžitou pomoc,“ cituje server Politico dopis, který v pondělí zaslal kyperský ministr vnitra Constantinos Petrides eurokomisaři pro migraci Dimitrisu Avramopoulosovi. V textu zaslaném také ostatním členským zemím zbytek unie vyzývá, aby od Kypru přijal přesně 5000 žadatelů o azyl a ve vypjaté situaci mu tak pomohlc s vyřizováním žádostí.

Podle kyperské vlády do země po roce 2015 přišlo nejméně 8500 lidí, letos se ale během šesti měsíců počet nově příchozích zvýšil o 130 procent a úřady to přestávají zvládat. Zatímco v roce 2015 bylo žádostí o azyl 2253, loni jich úřady napočítaly přes 7700 a dalších 4500 zaznamenaly jen do letošního dubna. Drtivou většinu lidí přicházejících na Kypr tvoří Syřané, mezi migranty jsou však i občané Indie, Bangladéše nebo Pákistánu.

Kritická situace ve Středomoří nutí konat. Rodí se nový způsob přerozdělování migrantů

sinfin.digital