Využití potenciálu 5G: Jak nová generace technologií určuje novou generaci obchodu

Miroslav Lukeš

V dnešním světě internetového připojení přes sítě tzv. čtvrté generace (4G) mají domácnosti možnost zapínat osvětlení, tlumit topení či spouštět závlahu zahrady na dálku, tedy prakticky odkudkoli. Nositelná zařízení vás probudí a sdělí vám, jak dlouho a jak dobře jste spali.

Otisky prstů, podoba obličeje a dokonce už i rytmus srdečního tepu nyní slouží jako náhrada přístupových hesel. V oblasti internetového připojení se toho odehrává opravdu hodně. A přitom je momentálně připojeno pouhé jedno procento zařízení z těch, která by připojená být mohla.

Jen si představte ty možnosti, jež přijdou, jakmile tento podíl začne narůstat s nástupem tzv. internetu věcí (IoT), který bude využívat sítě páté generace (5G). Stahování filmu v HD rozlišení, které zatím zabere 10 minut, bude najednou trvat několik sekund. Čidla na výrobní lince budou schopná obsluhu na dálku upozornit na závady předem. Obsluha na staveništích bude schopná stroje ovládat na dálku. A to je jen velmi malá výseč skutečného příslibu IoT.

S tímto příslibem přichází také nezodpovězená otázka - kdy budou sítě páté generace uvedeny do běžného provozu? Některé odhady pracují s rokem 2020. Jedno je ale jisté: bez sítí 5G a nové generace bezdrátových zařízení si lze jen stěží představit, jak by internet věcí mohl naplnit svůj skutečný potenciál. Sítě páté generace přinesou zlepšení nejen v komunikaci lidí navzájem, ale především v
komunikaci lidí se stroji a zařízeními a ve vzájemné komunikaci mezi jednotlivými
zařízeními.

Právě kolem této rozšířené konektivity nyní začíná docházet k posunům
tektonických desek technologie i k postupnému odhalování potenciálu ekonomiky postavené na sítích 5G. Není tak žádným překvapením, že sítě páté generace byly horkým tématem posledních veletrhů Mobile World Congress v Barceloně.
Většina lidí, kteří se nepohybují přímo ve světě mobilních zařízení, s největší
pravděpodobností předpokládá, že sítě 5G zkrátka přicházejí po sítích 4G. A mají k tomu také dobrý důvod. Sítě druhé generace, 2G, znamenaly přechod od analogu k digitálu a umožnily využívat jednoduchá rozhraní. Sítě 3G umožnily vyšší míru využití mobilních dat a pomohly odstartovat revoluci v aplikacích. Sítě 4G pak do mobilních zařízení přinesly přístup k internetu a možnost využívat aplikace srovnatelně se stolními počítači.

S tím také přišla proměna způsobu, jakým nakupujeme, cestujeme, platíme a dostáváme zaplaceno, jak pracujeme a ještě daleko víc. Sítě čtvrté generace mají ještě stále co nabídnout. Předpokládejme však, že sítě páté generace svůj příslib naplní – sám jsem o tom pevně přesvědčen. Pátá generace bude víc než jen postupný vývoj, bude se jednat o exponenciální posun. Uvedení 5G do reálného provozu má potenciál překreslit hranice možného ve světě konektivity. Posune nás to ze světa, kde věci vykonáváme na svých zařízeních – chytrých telefonech či tabletech – do vesmíru, kde budeme věci dělat napříč zařízeními a kde zařízení
budou ve stále větší míře dělat věci aktivně pro nás.


Sítě 5G budou výrazně rychlejší s téměř okamžitým stahováním, menší potřebou ukládat data do mezipaměti a téměř žádnou prodlevou v připojování. Tyto sítě s sebou také přinesou výrazné energetické úspory. Například čidla připojená prostřednictvím sítí 4G musejí být připojená neustále, což snižuje výdrž baterií. Jenže zařízení páté generace mohou vydržet v provozu i několik let bez nutnosti dobíjet nebo vyměňovat baterie.

V krátkodobějším horizontu může ekonomika kolem sítí 5G vytvářet nové zdroje příjmů v souvislosti s konceptem Smart City. Společnost Mastercard nyní spolupracuje s provozovateli veřejné dopravy na tom, aby cestujícím umožnila platit za MHD prostřednictvím svých mobilních telefonů. Města tak mohou snížit své náklady spojené s papírovými jízdenkami, údržbou strojků na jejich značení i s manipulací s hotovostí.

Sítě páté generace budou schopné potřebné informace předávat provozovatelům městské dopravy v reálném čase prostřednictvím inteligentních datových přenosů, což bude mít pozitivní dopad na celou škálu oblastí od lepší efektivity linek i cestování až po zlepšení reakční doby v případě nehod a krizových situací.
V takovýchto městech by také mohli především maloobchodníci a jejich zákazníci těžit z daleko širších možností úpravy služeb zákazníkům na míru. Řízení skladových zásob bude daleko rychlejší i kvalitnější díky inteligentní správě objednávek v dodávkovém řetězci mezi firmami navzájem (B2B).

Zboží s dobou expirace, podléhající opotřebení či prostě zboží, které dochází, se jednoduše samo doobjedná. V dlouhodobějším horizontu mají sítě 5G potenciál připojit k síti i ta nejodlehlejší místa planety, kde je budování kabelové infrastruktury prakticky nemožné či neúnosně nákladné.

Možný přínos takového vývoje snad ani nelze docenit. Sítě páté generace dokážou výrazně urychlit úsilí firem, jako je Mastercard, a organizací jako OSN, jež usilují o to, aby přístup k finančním službám mělo čím dál více lidí. Sítě páté generace mohou rovněž přinést výraznou změnu tím, že napomohou smazat rozdíly
v dostupnosti finančních služeb i připojení k internetu. A to dokonce může přinést i pozitivní dopady na životní prostředí.

Co je tedy zapotřebí k tomu, aby sítě páté generace byly reálně dostupné? Seznam úkolů je poměrně dlouhý a patří do něj třeba partnerství napříč různými hospodářskými sektory a průmyslovými obory. Jedním ze zásadních úkolů je zajištění tzv. interoperability mezi systémy a zařízeními tak, aby spolu mohly komunikovat bez prodlev a zabezpečeným způsobem bez ohledu na to, zda jsou od sebe vzdálené několik metrů nebo přes půl zeměkoule. To bude vyžadovat zavedení systému celosvětových norem a protokolů, posíleného zabezpečení, do něhož budou patřit i nové způsoby ověřování plateb, přísných, avšak smysluplných regulací a postupů sdílení dat.

Autor je šéfem MasterCard ČR

sinfin.digital