Komentář: Volby vyhraje Merkelová. Schulz tak dlouho řečnil, až to voliče přestalo zajímat

Igor Záruba

Sedm týdnů před všeobecnými parlamentními volbami v Německu není, aspoň papírově, co řešit. Konzervativní blok CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a bavorského premiéra Horsta Seehofera vede s drtivým náskokem 40 procent, jejich hlavní rival a současný koaliční partner SPD hlásí 22 procenta. Zbylé strany se drží pod hranicí 10 procent. Průzkumy, byť se liší v jednotkách procent, stejně jako čerstvě například Christian Lindner, šéf liberálů FDP, mají nicméně jasno rovněž v reálu: Merkelová zůstane v čele spolkové vlády. Počtvrté v řadě. Pro političku to bude úspěch, pro její stranu a sesterskou partaj jakbysmet. Zda to bude výhra pro Německo jako takové, potažmo pro EU, se ukáže. Jsou tu plusy stejně jako mínusy. Poraženými jsou už nyní němečtí socialisté.

Sedm měsíců zpátky, po přechodu předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze z Bruselu do Berlína, byla přitom SPD na vzestupu. Schulze bylo náhle všude, a voličská obliba strany a jeho osoby stoupala. V řádu týdnů, pod náporem euforie z aktuálního dění, se otřáslo celé vedení partaje. Nemastný neslaný Sigmar Gabriel přenechal Schulzovi lídrovství na podzimní volební kandidátce a později také vedení SPD. Sám se uchýlil do ministerské židle na rezortu diplomacie. To zůstalo prázdné po Franku-Walterovi Steinmeierovi, jenž se stal spolkovým prezidentem.

Do strany se začali hrnout noví členové. Do březnového sjezdu, na němž byl Schulz oficiálně potvrzen coby jednička nominační listiny a předseda SPD, jich přibylo na 100 tisíc. Padla hranice 30procentních preferencí, na sklonku března dýchali socialisté největšímu soupeři na záda s odstupem dvou procentních bodů. Média a politici mluvili o „efektu Schulz”. V květnu se však křesťanští demokraté a socialisté vzdálili. Zprvu o pět, deset, posléze o 15 procentních bodů a více. Citovaná čísla nabízí institut Emnid.

Dnes, na konci prvního srpnového týdne, je SPD tam, kde byla před Schulzem. Tedy v době, kdy se socialisté nacházeli v programové a personální a programové nejistotě, ale kdy se vzepjali k heroickému počinu, jakým byla sebereflexe a střídání stráží.

Na to teď není čas ani síly. Vítěz voleb je jasný, dvojkou bude SPD. Zajímavý bude souboj o pomyslnou bronzovou medaili, na niž si brousí zuby FDP, jež by ráda - stejně jako po roce 2009 - s Merkelovou opět vládla. Tento příběh se začne psát 24. září.

sinfin.digital