Poprava v přímém přenosu. Komentář Bohumila Pečinky k pádu Jindřicha Forejta

Bohumil Pečinka

V posledních dnech jsme byli svědky veřejné popravy šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Někdo ho cíleně snímal kamerou (a možná i vydíral) a později svá zjištění prodal (pustil?) do vybraných médií. Ta nevybraná se mezitím bijou v prsa, že by nikdy nic takového nezveřejnila, přestože řada z nich zveřejnila daleko horší věci. Jak by to asi probíhalo ve Francii nebo Německu?

Když někdo pracuje tak blízko prezidentu republiky, a navíc s ním má silné neformální vztahy, musí být pod neustálou kontrolou. Tu u nás zajišťuje Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který uděluje různé stupně prověrek. Forejt vzhledem ke svému postavení musel mít minimálně na stupeň tajné. Logicky musel být pod poměrně velkou kontrolou bezpečnostních složek. Znamená dnešní odhalení, že NBÚ nevěděl o jeho uvolněném sexuálním chování, spojeném s menšinovou kulturou, v níž se nacházel? Když ano, považoval to NBÚ, nebo také bezpečnostní odbor Hradu, za rizikový faktor? A hlavně to nejdůležitější: řekl o tom někdo včas Miloši Zemanovi?

Pokud neznáme odpověď na tyto otázky, těžko se nám celá situace analyzuje. Ve zmíněných západních zemích by postup byl právě opačný než u nás: bezpečnostní složky (obdoba našeho NBÚ a BIS) by hlavě státu předložily svá svědectví a prezident by svého protokoláře buďto sám odvolal, nebo by se domluvili na tichém odchodu bez veřejné popravy v přímém přenosu.

Část českých médií spekuluje o tom, že v případě Forejta šlo o mstu podsvětí, které mu dodávalo drogy a prostituty. Jiná část, že jde o zpravodajskou hru proti Forejtovi, do níž jsou zapojeni jeho rivalové z Hradu v podobě kancléře Mynáře a Zemanova poradce Nejedlého. Nejspíš šlo o kombinaci více věcí.

Pokračovat ve čtení na webu E15.

sinfin.digital