Odchod z EU nebo z NATO není tenisák, se kterým se dá beztrestně žonglovat. Komentář Martina Kupky

Martin Kupka

Sejdou-li se u jednoho řečnického pultíku všeználek Tomio Okamura, advokát Vojtěch Filip a vysokoškolská profesorka práva Helena Válková, a společně obhajují záměr na zavedení zákona o obecném referendu, je to přesvědčivý výjev z kategorie „politický bizár“. Nevím, jak jinak popsat situaci, kdy nám právě tito tři lidé coby zástupci svých politických uskupení vnucují myšlenku, že veřejnost má mít právo v národním plebiscitu rozhodovat prakticky o jakékoli otázce týkající se směřování a řízení státu.

Bizarní je to proto, že Okamura je předsedou hnutí, které je v rozporu se svým názvem založeno na vůdcovském principu, kde jsou všichni semknuti v jednom šiku za svým lídrem a čekají, co mu uvidí na rtech, aby to okamžitě papouškovali dál. Paní Válková to z hnutí ANO také zná velmi dobře, a je skoro s podivem, jak usilovně stojí za svým lídrem Babišem, když víme, za jakých okolností ji v minulém volebním období zbavil funkce ministryně spravedlnosti.

No a pokud jde o předsedu komunistů Filipa, snad jsme ještě nezapomněli, že stará KSČ, k jejímuž odkazu se jeho KSČM nikdy nepřestala hlásit, se na názor lidí nejen nikdy neptala, ale naopak je za jeho vyslovení vyhazovala z práce a v jednom pohnutém období dokonce popravovala.

Ferjenčík: Okamurův návrh referenda je špatný a nebezpečný, lidé by to právo ale měli mít

sinfin.digital